Jihlava si již v pátek připomněla vznik samostatného Československa. Demokratický odkaz první republiky k soše T. G. Masaryka v parčíku vedle kina Dukla přišel spolu s jinými členy Konfederace politických vězňů uctít také třiaosmdesátiletý Karel Bečvář z Jihlavy. Ten sám moc dobře ví, jaká je cena svobody a demokracie, on i jeho rodina totiž byli za minulého režimu perzekvováni.

„Zní to možná nadneseně, ale pro mě je to velmi významný svátek. Rodiče nás se sestrou vychovávali v duchu masarykovských ideálů. Dodnes dne 28. října, kdy si připomínáme vznik samostatného Československa, vyvěšuji státní vlajku. Jinak tomu nebude i letos. U nás na sídlišti pod nemocnicí je to celkem rarita," řekl Bečvář.

On sám sice dobu vzniku Československa před šestadevadesáti lety nepamatuje. Mnohé se ale dozvěděl z vyprávění rodičů. „Vím z doslechu, že v říjnu 1918 v Jihlavě, která byla převážně německá, panovaly nepokoje. Střílelo se na náměstí a dokonce při tom jeden nebo dva čeští vojáci zahynuli. Pamětní deska, která tuto událost připomínala, byla vedle kostela svatého Ignáce, nyní je prý uložená v kostele Povýšení svatého Kříže," vybavil si Bečvář.

Podle něj nechybělo mnoho a v Jihlavě mohlo dojít k většímu krveprolití. „V té době prý na nádraží stál vlak s českými vojáky, kteří mířili na Slovensko, kde probíhaly nepokoje mezi Slováky a Maďary. Naštěstí se nic většího v Jihlavě nerozpoutalo," doplnil Bečvář. Vznik Československa se v Jihlavě ve velkém slavil v době první republiky, kdy lidé organizovali průvody, zdobili své domy a o této významné události mluvili.

„V roce 1938, v době mobilizace, mi bylo sedm let. Byli jsme se školou v kině na filmu o válečných hrdinech. Před kinem jsme o tom s ostatními dětmi mluvili. Když se nás kolemjdoucí voják zeptal, zda bychom šli chránit republiku, bez zaváhání jsme řekli, že ano. To se už dneska mezi lidmi nenosí, je to možná škoda," uvedl Bečvář, který má za sebou velmi pohnutý osud.

Jako osmnáctiletý mladík utekl do Francie, pak se ale vrátil zpátky do socialistického Československa, kde nakonec zůstal kvůli rodičům. „Chtěl jsem zpátky za hranice, ale sestra s manželem mezitím emigrovali, protože švagrovi hrozilo zatčení. Rodiče, tehdy velmi nepohodlní pro komunistický režim, byli donuceni odejít z Jihlavy do Budče u Dačic. Já mám za sebou také pestrou kariéru, mimo jiné jsem sloužil u takzvaných PTP," uzavřel Karel Bečvář.

Pátečního vzpomínkového aktu se zúčastnili představitelé města a kraje, členové Konfederace politických vězňů a Sokola a zástupci policie a Armády ČR.

Socha T. G. Masaryka je zmenšenou replikou původní sochy z dílny Jaroslava Šlezingera, v parčíku vedle kina byla odhalena 28. října 2011. Původní socha byla patrně poslední socha Tomáše Garrigue Masaryka v Československu, kterou začínající vláda komunistů dovolila vztyčit. Na její vybudování se složili lidé z Jihlavy a slavnostní odhalení proběhlo v září 1948. Socha TGM vydržela před jihlavským gymnáziem do roku 1961, kdy ji komunisté nechali strhnout a rozbít.

Autor sochy, akademický sochař Jaroslav Šlezinger byl později odsouzen ve vykonstruovaném politickém procesu na 25 let těžkého žaláře, ve kterém roku 1955 zemřel.

ZUZANA MUSILOVÁ