Posádka se sněhobílých overalech kontrolovala svíčky. „Je to běžná údržba, podívali jsme se na vzdálenost elektrod u svíček, což se u dnešního automobilu takhle rychle nepodíváte,“ vysvětlil po zavření kapoty navigátor Jiří Šlesinger, zatímco řidič Jiří Zítek odnášel sadu nářadí. „Já jsem navigátor a mechanik. I když mechanik omezeně, kdybych měl něco dělat, musel bych se převléct,“ narážel na své bílé oblečení sympatický účastník. „Jsem navigátor a pečovatel,“ upřesnil vzápětí.

Dvojice se závodu účastnila potřetí. Loni ji příliš brzy zastavila technická závada. „To se u těchto vozů může stát, mají svá léta,“ mínil navigátor.

Zdroj: Deník/Martin Singr

Automobil Aero 30 roadster je skutečně unikátní. V roce 1995 ho koupil nový majitel jako nepojízdný a jednadvacet let ho renovoval. Od roku 2016 se s ním účastní akcí po celé Evropě. Vůz vznikl v meziválečné době. „V roce 1934 přišla tato koncepce pohonu vpředu, je to nádherná linie, nízký ponton karoserie… Tak trochu by od toho člověk čekal vyšší jízdní výkony než jsou možné při třiceti koních, který litrových dvoudobý motor má. Ale zážitek z jízdy je nádherný,“ svěřil se spolujezdec.

Nešetřil slovy chvály na svého parťáka za volantem. „Vyžaduje to řidičské umění, nemá to žádný posilovač, ani brzd, ani řízení, odpružení je odpovídající své době, trochu to odskakuje. Jsou tam listová pera a to je něco jiného než nezávislé odpružení v moderních autech,“ vysvětlil.

Na Husovo náměstí přijela jako první Jawa Minor roadster z roku 1939. Za volatnem seděl Lukáš Kudrna, navigovala Hana Kudrnová.
Tisíc mil československých. Krásná historická auta projela Polnou, podívejte

Zajímavostí je, že auto má volant na levé straně, v Československu se totiž v době jeho vzniku jezdilo po opačné straně silnice než dnes. „Vedly se ale velké politické boje o tom, že by se mělo přejít na pravostranný provoz. Vedly se až do roku 1939, kdy to Hitler zavedl přes noc,“ podotkl Šlesinger.

Dvojice si pochvalovala počasí, slunečný den je pro jízdu v kabrioletu prostě nejlepší. 1000 mil československých přitom není jen motoristická akce, jde také o společenský zážitek, při kterém se mimo jiné vzpomíná na Československo coby jeden stát. „Na Slovensku bývá přijetí až neuvěřitelně vstřícné,“ zavzpomínal Šlesinger. „Vyměníme si zkušenosti, kde co sehnat, kdo co renovuje nebo kdo by co měl, například oranžový blinkr místo červeného, který máme nyní na autě a podobně. Ty hovory jsou nekonečné,“ dodal.