„Od devíti hodin mohou lidé navštívit Vědecko-výzkumnou stanici Panská Lhota, kterou najdou v domě číslo popisné 31. Připravili jsme komentovanou prohlídku, výrobu keramiky, středověkou kuchyni a mnoho dalšího. Budete mít středovek nadosah. Zjistíte, jak pracují archeologové a jak se experimentem dá dovědět více o 13. nebo 15. století,“ řekla Jana Mazáčková z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, která výzkum na Rokštejně zaštiťuje.

Od třinácti hodin se na Rokštejně uskuteční šermířské klání a posezení s rytíři. Od 14.30 je pak v plánu prohlídka hradu Rokštejna s průvodcem. Zájemci se seznámí s historií hradu, archeologickým výzkumem a jeho výsledky.

Samotný archeologický výzkum začal již v roce 1981 jako záchranný. V místě se totiž tehdy plánovala výstavba vodního díla Střížov. Od tohoto záměru se nakonec upustilo, ale výzkum i nadále pokračoval a kromě roční pauzy v 90. letech pokračuje až současnosti. Dlouholetým vedoucím byl již zesnulý profesor Zdeněk Měřínský. Rokštejnu zasvětil svou celoživotní kariéru. Výzkum je zároveň součástí praxe studentů oboru archeologie.

I když se na první pohled zdá, že v nepříliš rozsáhlé hradní lokalitě už za ty roky muselo být všechno objeveno, opak je pravdou. Letos v létě se při západním křídle vstupní brány do dolního hradu podařilo odkrýt potravinářskou pec. Zařízení je podle archeologů unikátní hned z několika hledisek.

„Dochovala se jeho podstavová substrukce, která nesla na maltu zděnou kopuli. Samotná podstava pece byla skládána kamenicky na jíl, který se při používání především v interiéru pece vypálil do ruda. Topeniště je vyskládané z cihel, aby bylo možné dobře jej vymetat při vyhřátí. Pec stojí v rohu zdi západního křídla brány a severní hradby hradu, takže roh využívala záměrně pro odtah kouře,“ popsala jednu ze zajímavostí Mazáčková.