Někteří rodiče se dívají na školy v menších obcích přes prsty a děti radši každý den ráno vozí do Jihlavy a odpoledne zpět. Češtinářka Renata Schwarzová ze ZŠ Dušejov však naopak říká, že malé školy nabízí více individuální péče a žáci tak mohou být připraveni lépe než ve velké třídě. „Všichni se dostali tam, kam chtěli,“ uvedla k posledním přijímačkám. V přijímacích zkouškách z českého jazyka přitom byli dušejovští druzí nejlepší na Jihlavsku.
play_fill
Jen o málo horší byli školáci ve Zhoři, ředitel tamní základky Richard Března má podobný názor. „O kvalitě menších venkovských škol již dlouhodobě víme. Menší počet žáků spojený s rodinným prostředím dětem určitě svědčí. V poslední době se smazává i rozdíl v materiálním vybavení. To jen někteří rodiče z města si myslí, že vesnické školy nejsou stejně kvalitní jako velké městské základky,“ řekl otevřeně.
Úspěšní žáci jdou k přijímačkám ze ZŠ T. G. Masaryka v Jihlavě. Ředitelka Andrea Frolíková vidí naopak výhody velkých tříd. „Mezi klady bych vyzdvihla hlavně touhu uspět a prosadit se ve třídě, kde je vyšší počet žáků, vzájemná motivace a podpora žáků mezi sebou,“ porovnávala. Uznala ale, že učitelé neznají rodinné zázemí všech žáků a ani se nepotkávají na kulturních a společenských akcích, jak to funguje na vesnicích.
Obě možnosti porovnala i ředitelka ZŠ Brtnice Blanka Čerklová. „Malé vesnické školy mají ve třídách zpravidla menší počet žáků, učitel se teoreticky může v rámci hodiny věnovat každému. Prostředí je rodinnější, všichni se znají a mají k sobě svým způsobem blíže, ale na druhou stranu to má samozřejmě i svá úskalí. Ve městech funguje větší anonymita, což může být někdy výhodou,“ usoudila.
Kateřina Pauzarová je nejen starostkou Puklic, ale také matkou. Ani v této roli nedá na tamní školu dopustit. „I své dceři jsem odmala říkala, že i s puklickou základkou se může dostat na medicínu, stačí jen chtít,“ usmála se. Patnáct dětí ve třídě a dobrá učitelka zkrátka zaručí, že se pilný žák dostane na jakoukoliv školu.
Nejúspěšnější školy Jihlavska podle průměrného výsledku testu z češtiny:
- Základní škola T.G. Masaryka, Jihlava 64,30%
- Základní škola a Mateřská škola Dušejov 63,61%
- Základní škola a Mateřská škola Zhoř 60,08%
- Základní škola Polná 59,39%
- Základní škola a mateřská škola Brtnice 59,32%
Nejúspěšnější školy Jihlavska podle průměrného výsledku testu z matematiky:
- Základní škola a Mateřská škola Stonařov 48,07%
- Základní škola Jihlava, Seifertova 5 46,22%
- Základní škola Polná 45,93%
- Základní škola T.G. Masaryka, Jihlava 45,93%
- Základní škola a mateřská škola Puklice 45,68%
Zdroj: prijimacky.ai a Cermat
Podobný názor má také sociolog Daniel Hanzl. „Nemyslím si, že by rozhodovalo, jestli je uchazeč z menší nebo větší školy, všechny děti by měly dostat stejné vzdělání. Dítě by mělo být připraveno zhruba na stejné úrovni,“ řekl pro Deník.
Podle něj je ale neméně důležité věnovat se otázce, kam se žák vůbec hlásí. „Většinou volí tak, aby to měl v dosahu a podle toho, jestli tam s ním jdou spolužáci. Tvoří se skupinky, které jdou společně na střední školu, pokud mají podobné studijní výsledky. Nás šlo ze základní školy pět nebo šest na jednu školu,“ vybavil si svou vlastní zkušenost. Výběr školy ovlivňuje celá řada okolností.
A to bude zřejmě i jeden z důvodů, proč osmileté soukromé gymnázium Ad Fontes v Jihlavě navštěvuje více dětí z Jihlavy než z okolních vesnic, je to zhruba v poměru 70:30. Řada rodičů z okolí Jihlavy si prostě netroufne posílat jedenáctiletého potomka do školy ve městě. O čtyři roky později už je to přeci jen trochu jiná situace, navíc často jezdí mladí z vesnic do města společně, i když třeba každé chodí do jiné školy.
Jak a podle čeho jsme vybírali nejlepší školy
Co znamenají čísla u škol? Jde o průměrné procento dobře vyřešených úkolů z matematiky nebo českého jazyka žáky na dané škole v přijímacích testech za posledních pět let. Číslo 50.00 tedy znamená, že žáci vyřešili v průměru polovinu přijímacího testu.
Do výběru jsme zahrnuli všechny školy z daného okresu, které měly minimálně 20 žáků v devátých třídách, kteří dělali přijímací testy.
Kvůli relevanci dat jsme se zaměřili pouze na přijímací zkoušky na čtyřletá studia (téměř 90 procent všech) a vynechali jsme přijímačky na víceletá gymnázia
Zdroj: prijimacky.ai a Cermat
Rozdíly znalostí z jednotlivých základních škol jsou však dle ředitelky Ad Fontes Milady Papouškové zřejmé. „Důležitým aspektem jejich výsledků ve vzdělávání je vlastní motivace každého jednotlivce a podpora ze strany rodičů. V neposlední řadě je potřeba přihlédnout i k individuálním schopnostem jednotlivých žáků a jejich možné adaptaci na nové prostředí,“ sdělila.
Otestujte své znalosti v aplikaci Aimos
Přijímačky s Deníkem: V aplikaci Aimos si každý může otestovat své znalosti a na základě výsledků se posléze zaměřit na to, v čem má nedostatky. Aplikace také umožňuje vyhledat konkrétní základní školu a tu propojit s preferovanými středními školami. Po vyplnění vstupního testu bude uživateli vytvořen individuální vzdělávací plán, který bude přizpůsobený doplňování znalostí potřebných k úspěšnému přijetí na vybranou střední školu. Aplikace je dostupná na adrese www.aimos.cz.
Z Polné pak žáci míří na nejrůznější školy. Ředitel to nevidí jako problém. „Myslíme si, že je důležité, aby každý poznal svoje silné a slabé stránky, svoje preference a záliby a dle toho si vybral obor, kterému se bude chtít do budoucna věnovat. Nemáme tak ambici žáky ,vysílat´ pouze na vybrané školy,“ uvedl.
Školu v Polné přitom v minulosti navštěvovala celá řada osobností, které se poté staly špičkami ve svém oboru. „Vzdělávali jsme zde žáky, kteří jsou nyní například lékaři, právníky, hudebníky, historiky,“ vybavil si ředitel. „Pro nás je však důležitější, aby si naši žáci našli v budoucnu obor, který je baví a kterému se naplno věnují. Pak v něm budou dobří a stanou se respektovanými. A z našeho pohledu je jedno, jestli se jedná o lékaře, truhláře nebo hudebníka. Každé povolání je krásné a důležité,“ uzavřel.
