Náměstek nesouhlasí s přehradami, pod kterými bude takříkajíc poušť. „Zadržování vody v krajině vidím spíše ve větším počtu menších vodních děl, jako jsou mokřady, rybníčky, suché poldry,“ nastínil svou vizi Vlček a pokračoval: „Největší množství vody může akumulovat zemědělská půda, pokud je s ní dobře nakládáno. Velké rezervy pak máme v hospodaření s dešťovou vodou.“ Podle něj budou jím preferovaná opatření fungovat nejen v době sucha, ale dokáží i zmírnit povodně.

Při stavbě největší přehrady v republice, kterou je Vodní dílo Orlík, dělníci spotřebovali milion metrů krychlových betonu a 12 tisíc tun oceli. Podle řady odborníků je podobné dílo dnes už nemožné postavit. Myslí si to i Lukáš Vlček. „Nerealizovatelné je to z pohledu opodstatnění, nákladů, povolovacího procesu, vlastnických vztahů a podobně. Na větších vodních tocích tato díla mají svým způsobem smysl, ale ve v podmínkách Vysočiny,“ prohlásil.

Jak dále náměstek hejtmana připomněl, z Vysočiny teče pitná voda pro velkou část republiky. Nádrž Švihov známá spíše jako Želivka zásobuje Prahu a střední Čechy, na druhém konci kraje je pak Vírská přehrada, odkud berou vodu lidé z Vysočiny i z jižní Moravy.

Velká vodní nádrž by mohla vzniknout i v lokalitě Hrádek na hranici Jihlavska a Pelhřimovska. Pokud tam tedy nevznikne podzemní sklad vyhořelého jaderného paliva. „Bojujeme za vodu Jihlavskou, Pelhřimovskou, Humpoleckou a protože v území zůstává i sever, odkud teče voda do Švihova, tak i Středočeskou a Pražskou,“ řekl již dříve starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák a následně položil otázku: „Jsme domovem vody pro dva miliony obyvatel, je dobrý nápad sem dávat radioaktivní odpad?“

Sedm lokalit

Stát nicméně loni vytipoval sedmičku lokalit po celé Vysočině, kde by mohly různě velké přehrady vzniknout. Největší z nich má být u Žďáru nad Sázavou nedaleko Velkého Dářka. A má být i bezmála stejně velká, hovoří se o rozloze 196 hektarů.

Následující dvě lokality jsou nedaleko od sebe, jedná se o nádrž Střížov u Brtnice na Jihlavsku a Brodce u Opatova na Třebíčsku. Zatímco v Brtnici vzbudila informace o možném vzniku nádrže rozruch a vášně mírnil na stránkách městského zpravodaje místostarosta Jan Přibyl, v Opatově toto téma příliš neřeší. „To je mi novina. Vůbec nic nevíme. V rodině zavládne pozdvižení, až jim to povím,“ odhadl například Vlastmil Suchý, který má chatu v lokalitě.

Další vytipovaná místa jsou u Hostimi na pomezí Znojemska a Třebíčska, u Chotěbudic na Třebíčsku, u Ostružna na Havlíčkobrodsku a u Batelova na Jihlavsku.

Navržené lokality pro vodní nádrže na Vysočině

objem plocha

Ostružno (HB ) 1,8 mil m3 49,5 ha

Chotěbudice (TR) 2,83 mil. m3 62,61 ha

Brodce 7,2 mil. m3 90,30 ha (TR – u Opatova)

Střížov 4,7 mil. m3 56,5 ha (JI - u Brtnice)

Vosovec 1,35 mil. m3 71,04 ha (pomezí JM a VY – za Hostimí)

Batelov (JI) 1,46 mil. m3 49,18 ha

Žďár n/S (ZD) 10,5 mil. m3 196,0 ha