Už v roce 2028 má na Vysočině začít výstavba vysokorychlostní tratě. Provoz v celé délce může fungovat od roku 2032. Cesta z krajského města Vysočiny do Prahy pak potrvá čtyřicet minut, stejně jako do Brna. I to zaznělo před týdnem v Jihlavě, kde tým Správy železnic prezentoval nejnovější vývoj.

Krajští zastupitelé nadále trvají na tom, aby trasa vedle přes Jihlavu, konkrétně jde o zastávku Jihlava – Pávov. Aktuální plány dle hejtmanství počítají s tím, že budou vysokorychlostní vlaky sjíždět na nynější tratě, aby obsloužily podstatně větší část území. „Vlaky sjíždějící u Jihlavy by tak mohly pokračovat i směrem na Třebíč a na Jindřichův Hradec. Díky sjezdům z VRT u Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku a u Velké Bíteše nepřijde o rychlejší spojení ani severní část Vysočiny,“ popsala mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová.

VRT Praha – Brno

- trasa počítá se zastávkou Jihlava – Pávov

- na Vysočině se má začít stavět v roce 2028

- první cestující mohou rychlovlaky svézt v roce 2032

Trasa, která by Jihlavu míjela, je nicméně podle vedoucího projektu Marka Pinkavy ze Správy železnic stará dvacet až třicet let. „Pochází z období, kdy vysokorychlostní vlaky byly připravované jako jakési letadlo na kolejích a propojovaly opravdu jenom ta největší města,“ doplnil Martin Hyský, předseda výboru Zastupitelstva Kraje Vysočina pro rozvojové projekty. Na nové trati by měly vlaky uhánět rychlostí až 320 kilometrů v hodině.

Přípravy projektu VRT jsou nyní v takzvané předinvestiční fázi. „Části projektu s vazbou na Vysočinu jsou ve fázi zpracování studií,“ uvedla Svatošová s tím, že zásady územního rozvoje Kraje Vysočina budou aktualizovány, až bude známá výsledná trasa. Správa železnic údajně již představila budoucí možnou trasu vysokorychlostní tratě nejen krajským zastupitelům, ale i zástupcům obcí na Vysočině, jejichž katastry má protínat.

Pokud to jde, trasa přitom volně kopíruje dálnici D1, aby krajina byla fragmentována co možná nejméně. Správa železnic už dříve řekla, že bude přístupná kompromisům, kterými může být třeba zakrytí tratě v místech, kde by to bylo opodstatněné. Předpokládané náklady trati propojující Prahu a Brno byly v roce 2019 vyčísleny na astronomických sto miliard korun.

Hejtman: Mluvte se starosty

Hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek vnímá přínosy nové trati, trvá ale na důsledném vedení komunikace s městy a obcemi. „Zástupci obcí se už nyní netají obavami z hluku, vibrací nebo porušením vodotečí. Mají pochopitelný strach z rozdělení katastrů, nejsou spokojeni se současnými omezeními vycházejícími z patrně už neaktuální trasy, která je limituje omezeními ochranných pásem,“ vyjmenoval hejtman s tím, že bude trvat na dostatečném počtu přechodových míst.

Například v Leštině na Brodsku už vnikla proti trati petice. Je pod ní více než tři sta jmen. „Dráha rozdělí katastr. Obce Vrbice a Dobrnice od Leštiny odřízne. Děti z Leštiny jezdí do školy v Dobrnicích a děti z Dobrnic do Leštiny do školky,“ popsal starosta Karel Krajíček. Bojí se, že pole v okolí ztratí cenu, zmizí krásná alej a hrozí prý i škody na vodojemu.

Naopak třeba v Dolním Městě se na nový koridor těší. „Světlá nad Sázavou je od nás pět kilometrů. Ve Světlé má prý rychlodráha stavět. To zvýší cenu našich pozemků a význam obce,“ konstatoval starosta Pavel Chlád.

Širokou veřejnost v Jihlavě a okolí otázky vysokorychlostní tratě příliš nevzrušují. Za třicet let si zvykli, že se o rychlých vlacích pořád jen mluví. Některé to navíc ani neláká. „Vlakem z Prahy jsem jel naposledy předloni, bylo to už večer. I přes zpoždění jsem akorát stíhal přestup na trolejbus, který by mě dovezl do města a dál bych jel autobusem k nám do vsi. Na dohled od hlavního nádraží ale vlak zastavil, pár minut stál, trolejbus akorát odjel a já se pak dostával domů velmi komplikovaně,“ popsal jeden z cestujících. „Do Prahy u zpět od té doby jezdím jedině autobusem,“ dodal rezolutně.