Vzestupy a pády roku 2020 na Vysočině: nový hejtman, Šmarda i barokní skvost

Po dvanácti letech se letos změnilo jméno hejtmana Kraje Vysočina. Jiřího Běhounka vystřídal Vítězslav Schrek. Letošní rok naopak zasadil politické kariéře novoměstského starosty a sociálního demokrata Michala Šmardy další ránu. Poté, co se vloni nestal ministrem kultury, propadl letos v druhém kole senátních voleb. Dobrou zprávou je, že kriticky ohrožené části chrámu svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou se podařily restaurátorům opravit a tím kostel zachránit pro příští generace. Naopak spíše zklamáním byl zatím nový systém veřejné dopravy.

Schrek, nový hejtman po dvanácti letech

Nový hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek na ustavujícím zasedání krajského zastupitelstva v Jihlavě. Zdroj: Deník / Jaroslav Loskot

Po dvanácti letech se letos změnilo jméno hejtmana Kraje Vysočina. Jiřího Běhounka, nestraníka z kandidátky sociální demokracie, vystřídal občanský demokrat Vítězslav Schrek.

ODS, vstupující do voleb spolu se Starosty pro občany, přitom skončila v krajských volbách až na třetím místě. Vítězné hnutí ANO však nemělo dostatečný koaliční potenciál. Hlavními adepty tak zůstal Schrek a jednička Pirátů Hana Hajnová. „Bylo to padesát na padesát a v určitou chvíli, která byla rozhodující, došlo ke konsenzu, že bych byl možná o chloupek vhodnější kandidát,“ řekl krátce po své nominaci nový hejtman Deníku.

Vítězslav Schrek v komunální politice působí od roku 2006, současně je i jihlavským zastupitelem. V krajském zastupitelstvu však do letošního roku nezasedal. Pracoval jako ředitel domova pro seniory ve Velkém Meziříčí a o jeho práci svědčí i fakt, že získal prestižní titul Manažer roku 2018. Před krajskými volbami se hodně věnoval své kampani, obětoval i velkou část své dovolené a byl ze všech kandidátů na hejtmana nejvíce vidět. Ať už na billboardech, na autobusech nebo na sociálních sítích.

Sjezdovky na Vysočině mimo provoz? Kdepak, jen lyžaře vystřídaly děti na bobech

V hejtmanském křesle po vyjednávání vystřídal Jiřího Běhounka, který vedl kraj dlouhých dvanáct let. Před ním byl hejtmanem jiný občanský demokrat, a to současný šéf Senátu Miloš Vystrčil. Novou koalici nakonec vedle občanských demokratů se Starosty pro občany a sociálních demokratů tvoří také Piráti, lidovci a Starostové pro Vysočinu.

Co se fungování krajského úřadu týká, nový hejtman ví, co chce zlepšit. „Krajský úřad je dnes složitá instituce a myslím, že v té velikosti je potřeba hledat optimální model pro komunikaci,“ řekl na začátku října. Naopak ocenil, že jeho předchůdci dokázali ušetřit dvě miliardy, díky kterým lze pokračovat v investicích.

Padesátiletý Vítězslav Schrek se ve svém volném čase rád věnuje sportu, jde si zaběhat nebo se projede na kole. Hraje také v kapele Major major. „Dneska hrajeme hlavně pro radost a hraní není jako kdysi, kdy jsme hráli pětkrát za týden. Rád bych si tohoto koníčka zachoval,“ řekl. Netají se tím, že je rocker, a tak se přímo nabízela otázka, jestli vnese trochu rock´n´rollu i do krajského zastupitelstva. „Bezesporu, to jinak nejde,“ usmál se.

Tradiční strany jsou pro mě důležité, říká budoucí hejtman Vítězslav Schrek

Šmarda mířil do Prahy, zůstal ale mezi svými

První muž novoměstské radnice Michal Šmarda. Zdroj: Deník / Helena Zelená Křížová

Letošní rok zasadil politické kariéře novoměstského starosty a sociálního demokrata Michala Šmardy další ránu. Poté, co se vloni nestal ministrem kultury, propadl letos v druhém kole senátních voleb. „Chtěl jsem udělat něco pro změnu levicové politiky. Myslím si, že levice má v České republice velké problémy,“ prohlásil po sečtení kandidátních hlasů Michal Šmarda.

Přesto byl se svou předvolební aktivitou spokojený. „Můj projekt byl úspěšnější než další levicové projekty v zemi. Myslím si, že je na co navazovat,“ nabral záhy druhý dech Michal Šmarda.

Novoměstský starosta byl jedním ze šesti kandidátů, kteří nastoupili do boje o křeslo v Senátu. Hned na začátků sčítání volebních hlasů se do vedení dostal lidovec ze Žďáru nad Sázavou Josef Klement. Už po sečtení sedmdesáti procent hlasů bylo jasné, že Žďársko čeká druhé kolo senátních voleb. Nejvíce voličů podpořilo lidovce ze Žďáru nad Sázavou Josefa Klementa, který se v druhém kole utkal s Michalem Šmardou.

V Novém Městě zvýší poplatky za komunální odpad. Podraží i parkování

Místostarosta Žďáru nad Sázavou potvrdil svou roli favorita i ve druhém kole senátních voleb. „Je pravdou, že na Žďársku mají lidovci již tradičně velkou podporu, což se opět ukázalo,“ okomentoval své vítězství Josef Klement.

„Beru to tak, že to byl úspěch protikandidáta. A to velmi kvalitního protikandidáta. Josef Klement přesvědčil lidi o tom, že jeho vize je dobrá,“ připustil Šmarda.

Volby do Senátu byly pro Šmardu jasným důkazem, že má zůstat věrný Novému Městu na Moravě. „Měl jsem velmi silnou podporu právě v Novém Městě. A naopak zbytek žďárského okresu se přiklonil na stranu mého protikandidáta,“ řekl.

Novoměšťané „svému“ starostovi opravdu důvěřují. Potvrdila to i slova tehdy nejstarší obyvatelky Nového Města Blaženy Šedé. V době, kdy jí první muž radnice přišel popřát ke stým třetím narozeninám, mu řekla: „Neopovažujte se jezdit do Prahy. Musíte zůstat, tady vás lidé potřebují. Radnici vedete dobře, a na tom moc záleží. Až se později bude psát nová historie Nového Města, bude tam vaše jméno zapsáno zlatým písmem. Ale už nesmíte utíkat jinam. V Praze sice ve vládě musí být taky někdo spravedlivý, ale nemusíte to být zrovna vy,“ napomenula starostu.

„Pro mě to znamená, že se mám nadále věnovat Novému Městu na Moravě. A to mnohem více než jiným věcem,“ odpověděl Michal Šmarda.

Nečekají nás lehké časy, myslí si neúspěšný kandidát na senátora Michal Šmarda

Barokní skvost hrozil, že spadne. Při opravě se kopule nepohnula

Rekonstrukce chrámu svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou. Zdroj: Deník / Jaroslav Loskot

Generální rekonstrukce kostela má za sebou první třetinu. Dobrou zprávou je, že kriticky ohrožené části kostela se podařily restaurátorům opravit a tím chrám svaté Markéty zachránit pro příští generace. Nyní už nehrozí, že se vzácná lucerna s freskou zřítí mezi lavice. „Mohu s klidným svědomím říct, že je kostel zachráněný. Víme, že nespadne, už i klidněji spávám,“ prozradil jaroměřický kněz Tomáš Holcner.

Chrám svaté Markéty měl totiž velké statické problémy. „Než se podařilo opravit krovy a kopuli s lucernou, hrozilo, že by se její část mohla zřítit. Pokud by k tomu došlo, kostel bychom museli uzavřít pro veřejnost,“ nastínil farář.

Na jaře mohli lidé vidět, jak po kopuli chodí tesaři. „Aby se mohla lucerna zvednout a převézt, museli tesaři díly rozřezat tak, aby freska nepopraskala tam, kde nemá. Sundali i část malby, která je tři sta let stará,“ řekl Holcner.

Tichý Silvestr na Vysočině. Ohňostroj na poslední chvíli zrušila i Třebíč

Při jedinečném zásahu vyměnili tesaři okolo třiceti kubíků dřevěných trámů. „Přesně podle toho, co odebrali, vyměřovali, kopírovali a pasovali zpět nové trámy. Bylo nutné zajistit, že se kopule nepohne v žádném směru, musela se jistit rozpěrami. Jakmile tesaři skončili, ihned nastoupili restaurátoři a začali na fresce vyspravovat praskliny,“ rekapituloval farář.

Na podzim pak jeřáb vyzdvihl novou lucernu zpátky nahoru na kopuli. „Tesaři dokončili roční úsilí opravy unikátního krovu, protože je současně nosníkem kopule a fresky,“ popsal Holcner.

Část fresky se odřízla, zbývající díl chrání plátno a dřevěné lešení. „ Zanedlouho je sundáme a dole dolepíme části původní fresky. Spodní díly jsou očíslované, aby se daly lépe připevnit zpět, ale je to opravdu o přesnosti a preciznosti. Je potřeba spodní části obrousit tak, aby na sebe navazovaly,“ uvedl restaurátor Ondřej Jiráska.

Oprava barokní perly má velkou podporu veřejnosti. „Jedni manželé připravili Modlitbu za záchranu kostela. Mnozí ji znají nazpaměť. Lidé mi říkají, že když jdou spát, myslí na kostel a na to, co tady všichni prožívají,“ dodal Holcner.

Rekonstrukce chrámu svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Klempíři pobíhající po kopuli. Podívejte, jak zachraňují barokní perlu Vysočiny

Místo zjednodušení přišlo rozčarování

Ilustrační foto. Zdroj: Deník/ archiv

Od Veřejného systému dopravy si lidé slibovali, že budou moci cestovat na jednu jízdenku po celém kraji a libovolně přestupovat mezi vlaky a autobusy. To se ale napoprvé úplně nepovedlo, a některé spoje na sebe nenavazovaly. Například na Třebíčsku bylo cestování ještě obtížnější než předtím. Ve většině měst se zatím nedaří ani propojení s městskou hromadnou dopravou.

Některé spoje, které fungovaly dlouhá léta, navíc přestaly jezdit úplně. Jedním z nich byla třeba linka z Dačic do Brna, která spojovala jih Třebíčska s moravskou metropolí. Nechtěla ji totiž platit ani Vysočina, ani Jihočeský či Jihomoravský kraj. Lidé proto sepsali petici. Spojení se po čase podařilo obnovit. Díky soukromému dopravci. „Pravidelně jezdím autobusem do školy do Brna a díky obnovení linky už nemusím řešit komplikace při dopravě a přestupu v Třebíči. Jen bych uvítala ještě jeden spoj někdy na večer z Brna směrem na Dačice,“ komentovala studentka Adéla Svobodová.

Končí doba temna. Autobusy se vrací na linku Moravské Budějovice – Brno

Výhrady měli také obyvatelé Náměště nad Oslavou, a to především k vlakové dopravě. „Ranní osobní vlak do Brna má dva vagony, takže je totálně narvaný už v Rapoticích. Horácký expres je pokaždé zpožděný. Úderem nového jízdního řádu ve všech vlacích neteče voda na toaletě a zmizely papírové ručníky,“ shrnula v lednu své výtky Veronika Blažková.

Na zpoždění vlaků si stěžovali i další cestující. Vytýkali, že při častějším přesedání na sebe spoje dobře nenavazují. Své o tom ví třeba Hvězdoňovičtí, kterým se zkomplikovala cesta do Třebíče. „Dříve vlaky navazovaly v Okříškách. Teď tam čekáme nejméně hodinu nebo musíme přebíhat na autobus. Můžeme za to ‚děkovat‘ integrovanému dopravnímu systému Vysočiny,“ postěžovala si zastupitelka obce Viktorie Vidláková.

Systém integrované dopravy kraj připravoval dvanáct let a ještě nějakou dobu bude nabíhat. „Nejsme Praha, Brno ani Plzeň, abychom to dokázali integrovat do jednoho místa,“ uvedl před časem bývalý hejtman Jiří Běhounek. „Nejprve nás lidé kritizovali za to, že na Vysočině integrace není, poté za to, že jsme ji spustili,“ dodal.