Vztah developera s městem je propojený stejným zájmem, říká Tomáš Kadeřábek

Je skvělé, že se jihlavská radnice snaží narovnat vztah s i investory a dát do něj pořádek a transparentnost. To zásadní, co mu ale chybí, je vyváženost. Na jedné straně dává mnoho podmínek na břímě developerům či investorům, samo město se ale k ničemu nezavazuje. Stejné je to například s termíny. I těch je na straně developerů mnoho, na straně města žádné. Některé zamýšlené body dohod jsou potom přinejmenším kontroverzní. Dalším problémem je také to, že podmínky platí jen pro některé. Tedy pokud si někdo koupí dům od developera, bude jeho součástí již náklad, který bylo nezbytné uhradit městu (takzvaný investiční příspěvek), zatímco ten, kdo si vedle postaví dům sám, byť bude využívat stejné silnice, stejné kanalizace a stejné služby platit nemusí. To je nespravedlivé. Pokud je nutné vybudovat silnici a panuje všeobecná shoda na tom, že by ji měli zaplatit ti, kdo v lokalitě staví, pak by to měli být opravdu všichni. Ne jen někteří.

Jihlava má vysoké náklady. Bude chtít od nových firem příspěvek

My jsme Jihlavě poslali takové patero doporučení. V návrhu chybí jasné stanovení požadavků, aby bylo zřejmé, co bude město chtít. Chybí lhůty pro plnění povinností města (schválení smluv, předložení zastupitelstvu, zasedání komisí). Jediným závazkem města je součinnost v rámci správních řízení, který nelze nikdy naplnit. Tento krok navíc vyvolává obavy z případného napadení podjatosti stavebních úřadů. Vztah by byl tedy značně nevyvážený. V rámci procesu před uzavřením smlouvy zde vstupují i dotčené orgány, a dokonce i stavební úřad, což je jednoznačně v rozporu s oddělením státní správy od samosprávy. To ne nezbytné upravit. A doporučujeme body ve smlouvě vždy fixovat tak, aby nebylo nutné v čase smlouvu dále jako takovou měnit, nebo uzavírat novou. Je tam více drobností, ale shrneme-li to, potom to jsou zásadní věci.

Funguje komunikace Asociace developerů s Městem Jihlava?

Jsme velmi rádi, že se město Jihlava na Asociaci developerů obrátilo s prosbou o jakési praktické posouzení svých návrhů. Věcí jsme se opravu důkladně zabývali a ve spolupráci s odborníky a právníky zpracovali poměrně rozsáhlý materiál, který poukazoval na nevyváženost, na některé legální či legitimní problémy v návrhu. Co se bude dít dále, nevíme, věříme ale, že město Jihlava vzalo zaslané komentáře nejen na vědomí, ale že dle nich materiál dále upravilo. Protože v opačném případě může hrozit mnoho budoucích sporů.

Je pravdou, že v západní Evropě je podobný příspěvek (v Německu údajně 100 Eur za metr čtvereční při výstavbě) běžný?

Ano, a ani developeři v České republice se mu nebrání, byť nelze brát zcela za vzor Německo, protože celý systém zde funguje jinak, města a obce na sebe berou mnohé odpovědnosti a investiční náklady. Co je potřeba aby fungovalo je transparentnost, jednotnost pro všechny, vymahatelnost na obou stranách. Příspěvek se nemá stát fakticky sektorovou daní. Má být příspěvkem na rozvoj území, který má nahradit všechny stávající „platby“ investorů na různé účely. Pokud by byl vztah takto jednoznačně nastaven, pak je to správně. Problémem je ale i současná legislativa, která mnoho podobných řešení neumožňuje, pokud se město i investor nechce záhy dostat do problému s podezření na podjatost. Mimochodem - málo se o tom mluví, ale developeři již dnes platí nemalé peníze do lokalit, ve kterých působí. Budují infrastrukturu (sítě, silnice), parky, veřejnou vybavenost jako jsou školy či školky. Záleží na velikosti projektu, ale nejsou to malé peníze.

Je potřeba zdůraznit, že vztah mezi městem a obcí a developerem by neměl být popisován jako „na jedné a na druhé straně“, protože je propojen stejným zájmem – a totiž udržitelným rozvojem lokalit, která bez vzájemné spolupráce není možná.

Kraj Vysočina dá přes miliardu do oprav silnic. Stejnou částku jako loni

Aktuálně prý vybírá peníze od investorů Praha 7, Praha 10, Český Brod a Říčany. Souhlasíte s odhadem, že za dva roky bude podobný systém využívat třicet procent českých měst?

Počet těch, kdo se snaží stanovit jasná pravidla pro výběr příspěvku od investorů narůstá. A to je vlastně dobře. Jen systém musí být nastaven skutečně transparentně a jednoznačně. U menších měst a obcí je obecně taková dohoda snazší, a snáze se lze domluvit na tom, co je pro obě strany přijatelné. S velikostí města a nárůstem počtu městských částí se vše ale komplikuje. Například - co vše se bude započítávat proti stanovenému poplatku (silnice, školy, parky, veřejné prostory,…)? Kdo vlastně bude příjemce příspěvku (magistrát, městské části)? A na co budou takto vybrané peníze určeny? Podle našeho názoru by kupříkladu měly být jednoznačně určeny na rozvoj dané lokality. Pro lidi, kteří zde budou bydlet, budou zde odvádět daně.

To, po čem developeři v České republice dlouhodobě volají je „narovnávání“ všech těchto vztahů, jejich jednoznačný výklad, rovný přístup a transparentní jednání. Předvídatelnost jednání všech, kdo jsou do procesu rozvoje měst a obcí zapojeni a stabilita po celou dobu realizace, od koupě pozemku až po jeho budoucí správu je jedinou cestou k úspěchu, který přinese to podstatné: dobrá místa k životu i práci.

Podle náměstka Zemana dostávají města peníze od státu na základě počtu obyvatel, na počtu firem přitom nezáleží. Je to spravedlivé?

V tom jsme s městy a obcemi za jedno. Takzvané Rozpočtové určení daní, známe obecněji jako RUD je velký systémový problém, který by měl stát co nejrychleji vyřešit. Peníze by neměly jít do velké pokladny a odtud být různým způsobem přerozděleny, ale měly by v maximální možné míře zůstávat tam, kde „vznikají“. Nejde jen o to, že potom by města a obce měly zcela jiný zájem na svém rozvoji a jejich vztah k podnikatelskému sektoru by byl nastaven výrazně vyváženěji. Ale také o to, že nechávat peníze v místě svého původu je mnohem efektivnější - méně se jich po cestě spotřebuje na „správu“, takové peníze jsou nakonec investovány mnohem efektivněji, a jsou také pod lepším přímým dohledem. Bohužel jsme se ani po třiceti letech fungování České republiky v tomto výrazněji neposunuli. Řešením přitom není kosmetická úprava, která některým městům peníze přidá, a jiným vezme podle právě aktuálního veřejného mínění. Řešením je skutečná systémová změna.

Za týden přibyl na Vysočině jen jeden člověk s pozitivním testem na koronavir