Ondřej tam pomáhá začátečníkům, kteří se snaží poprat s nejrůznějšími triky.
„Viděl jsem to ve škole u jednoho kluka a ptal jsem se ho, kde to vzal. Podívej se na internet, řekl mi. Tak jsem si to našel a zaujalo mě, kolik ti kluci dokážou triků. Tak jsem se začal učit," vzpomíná Ondřej (na snímku).
Yoyo je alternativou ke klasickému joju. Yoyo ale spíše než dřevěné kolečko na šňůrce připomíná špulku. Okolo ní je ovinutý provázek, na jehož druhém konci může být i protizávaží, a tak se s yoyem dají provádět různé kousky.
„Lidé se mě často ptají – a to je to jojo, které se navíjí na provázek? A já říkám, no ano, ale i ne," usmála se zakladatelka jihlavského yoyo klubu Jana Kosztolányiová. Tu k yoyování přivedl její vnuk. „Hodně se mu věnovat a museli jsme jezdit kvůli tomu do Brna nebo do Prahy, a tak jsem si říkala, že bychom něco podobného mohli založit v Jihlavě," popsala Kosztolányiová.
Její vnuk však mezitím s yoyováním přestal, nabalili se ale další. Ti mohou do klubu zavítat dvakrát týdně. Jeho součástí je i prodejna s pomůckami. Klub, který v březnu oslaví dva roky své existence, pravidelně navštěvuje kolem deseti lidí. „Loni byl větší zájem, teď yoyerů trochu ubylo. Chodí k nám hlavně mladší kluci začátečníci, máme ale i dívku," podotkla Kosztolányiová.
Jednou za rok také klub uspořádá závody, takže se do Jihlavy sjedou fanoušci yoya z celé země. Poslední soutěž se uskutečnila v neděli a zúčastnilo se jí čtyřiadvacet soutěžících, jejichž kousky hodnotili porotci z brněnského klubu Býk. Mezi nimi byl i Antonín Rous. „Pro mě je to hlavně forma relaxu, ale s yoyem se jde probojovat i na mistrovství světa," uzavřel Rous.
IVANA HOLZBAUEROVÁ