„Počítáme s tím, že se přijdou podívat bývalí i současní žáci a učitelé. Pokud jí to její zdravotní stav dovolí, neměla by chybět ani nejstarší žijící kantorka, sedmadevadesátiletá paní. Učila ve Stonařově i nedalekém Pavlově,“ řekl místostarosta Stonařova Ivan Šulc.

Jednou z největších atrakcí bude nová zahrada pro žáky, kde se nachází přírodní altán s učebnou, rohože na pozorování motýlů, ohniště, záhony s bylinkami. vřesoviště, hmyzí domečky nebo outdoorové hřiště a jezírko pro čolky. „Zahrada je místem, kde lze pozorovat a pochopit přírodní děje, kde se dá experimentovat, získávat zručnost i dovednost, kde děti mohou cvičit i relaxovat. Stane se i zdrojem přírodního materiálu využitelného pro výuku,“ uvedla učitelka Renata Měrtlová.

Organizátoři sobotní akce dále připravili retro výstavu, prohlídky školních budov, výstavu žákovských prací, možnost nahlédnutí do školních kronik, prodej upomínkových předmětů včetně speciální pohlednice, diskotéku, tvořivé dílny nebo zábavu s kapelou Trnová růže.

Základy českého školství v převážně německém Stonařově byly položeny v roce 1919. Vznikla dvoutřídní obecná škola. Jedna třída byla umístěná v budově německé čtyřtřídní obecné školy a další v místnosti hostince číslo popisné 183. Řídícím učitelem byl ustanoven Emanuel Holub. Od roku 1922 do školy docházeli žáci z okolních vsí.

Nevyhovující podmínky vedly ke stavbě nové budovy pro potřeby mateřské, obecné a měšťanské školy. Ta byla hotová roku 1924. Pravidelné vyučování bylo zahájeno 1. ledna 1926. Měšťanská škola se stala největším stavebním podnikem první poloviny 20. století a umožnila docházku žáků i z širšího okolí. Prvním ředitelem se stal Jan Boudný.

„Nyní je škola v přístavbě v ulici na výjezdu na Dlouhou Brtnici, ale přibližně do devadesátých let minulého století žáci chodili do několika budov. Jedna se ještě před několika lety nacházela na místě dnešního autobusového nádraží. Další – pobočka – byla tam, kde se nyní vyrábí hokejky,“ doplnil Šulc.