O prázdninách je zkrátka třeba počítat s tím, že nebezpečí číhá na každém rohu, což potvrzují krajští záchranáři i nemocnice. A nemusí jít jen o to, že děti místo sezení v lavicích běhají či jezdí na kolech a koloběžkách ulicemi. „K nejčastějším příčinám úrazů se v letních měsících řadí pády z výšky při různých aktivitách, dále se jedná o následky dopravních nehod,“ potvrdila mluvčí pelhřimovské nemocnice Alexandra Knapová.

I v novoměstské nemocnici se setkávají s úrazy po pádech. „U dětí jsou častá povrchová poranění hlavy, otřesy mozku a zlomeniny horních anebo dolních končetin. V souvislosti s koupáním a skoky do bazénů jsou to poranění páteře a lebky. Dále narůstá případů alergických reakcí na bodnutí hmyzem, také lidé chodí například s klíštětem,“ vyjmenovala mluvčí Helena Zelená Křížová.

Lidé jsou dle Michala Nešpůrka nad očekávání poctiví, pouze jednou se stalo, že bar někdo vykradl.
Občerstvení v přírodě bez obsluhy. Lesní bary na Žďársku lákají k osvěžení

V Pelhřimově sledují, že v létě je více mladých pacientů. Ti míří do nemocnic po sportovních aktivitách, jako je cyklistika nebo inline bruslení, někdy pro ně nehezky skončí i pobyt v přírodě. Nemocnice tak apelují na rodiče, aby dohlédli na používání přilby a chráničů. „Zvýšená obezřetnost je nutná i při vodních radovánkách. Dítě, které se pohybuje ve vodě, by mělo mít nepřetržitý dohled,“ upozornila Alexandra Knapová. A to platí také u bazénů a jezírek na zahradách.

- letní prázdniny jsou nejrizikovější měsíce roku
- častější jsou úrazy z volnočasových aktivit, zejména u dětí
- hrozí i problémy související s vedrem

V Nemocnici Jihlava jsou nejčastější letní úrazy poslední roky z trampolín. „Bohužel se stane, že některé úrazy jsou i vážnější a děti musí například s komplikovanou zlomeninou ležet o prázdninách na lůžku,“ konstatovala mluvčí Monika Zachrlová. Vedle úrazů z kola a z bruslí do nemocnice míří i domácí kutilové.

Tábory i grilovačky

Jiné spektrum pacientů o prázdninách pozorují i v Třebíči. „Přibývá úrazů z dětských táborů a sportovní činnosti, nevolnosti a bolesti břicha po grilovacích akcích,“ řekl primář chirurgického oddělení Jan Cagaš.

Zdravotní problémy souvisí i s vlnou veder. Záchranáři se často setkávají s diagnózami jako kolaps, dušnost, vysoký krevní tlak či bolest na hrudi. Horké dny sice ohrožují nejvíce seniory, ale můžou způsobit komplikace i mladším ročníkům nebo dětem. Proto je radno se během tropických dnů vyhýbat přímému slunci, nosit pokrývku hlavy a hodně pít. „Jen pro příklad v neděli 26. června ošetřili zdravotníci na urgentním příjmu pelhřimovské nemocnice osmadvacet pacientů, z čehož byly ve třech případech kolapsy. Další den bylo na urgentním příjmu Nemocnice Pelhřimov ošetřeno čtyřiadvacet pacientů, u sedmi se jednalo o akutní kolapsové stavy,“ vyjmenovala Alexandra Knapová s tím, že běžně urgentní příjem ošetří patnáct až dvacet osob za den. „Mezi nejčastější příznaky kolapsového stavu patří malátnost, nevolnost, pocit na zvracení, bušení srdce nebo mžitky před očima,“ doplnila.

Nehoda se stala kolem šesté večer na 145. kilometru dálnice D1 ve směru na Brno. Policii pomohou i řidiči, kteří jeli v protisměru.
Motorkář se na dálnici D1 u Meziříčí vyhýbal tahači, skončil ve svodidlech

Krajští záchranáři pak nabízí pohled do statistik. „V červenci a v srpnu již tradičně evidujeme o několik stovek výjezdů více než během ostatních měsíců v roce,“ prohlásil mluvčí Petr Janáček a vzkázal veřejnosti, aby na sebe dávala pozor na cestách i při sportu.

Pokud se člověk zraní v neznámém prostředí, může pro něj být neocenitelným pomocníkem mobilní aplikace Záchranka. Když z ní totiž vytočí tísňovou linku, operátor hned vidí souřadnice, odkud zraněný volá. „Pomoc bude daleko rychlejší než při zdlouhavém vysvětlování a navádění operátorky, kde se člověk vlastně nachází,“ vysvětlil Janáček.