Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Žádná demokracie v tomto státě neexistuje, stěžuje si starosta Aleš Bořil

Brzkov /FOTOGALERIE/ – Uran je bezesporu strategická surovina patřící státu. Ale obec, na jejímž území se bude těžit, by měla spolurozhodovat o těžbě, případně získat určité kompenzace za újmu, která jí bude těžbou způsobena.

13.10.2017
SDÍLEJ:

Volební speciál Deníku, pátek 13. října 2017.Foto: Deník / Černo Jan

Věcná a vcelku rozumná byla debata politických lídrů s vedením obce Brzkov na téma těžba uranu, byť by se očekávalo, že reakce obou stran na tak ožehavé téma budou poněkud bouřlivé. Na tomto území by se měla uranová ruda začít těžit v roce 2020. Proti tomu protestuje jak samotný Brzkov, tak i sousední Přibyslav, Polná a Věžnice.

Politici se shodli na tom, že není nutné těžbu uranu spustit za každou cenu. Zvlášť, když není předem jasné, že tak náročný krok bude možné provést bez závažných ekologických dopadů.

„Otázka těžby uranu mě hodně trápí,“ nechal se slyšet starosta obce Aleš Bořil. A vyjádřil zklamání, že společně s přítomnými lídry nepřijel i hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek (ČSSD). Hejtman se z debaty v Brzkově omluvil z pracovních důvodů, nicméně svůj názor na těžbu uranu vyjádřil následovně: „Jedná se o politickou záležitost, uran je strategická surovina patřící státu. Ale starostové Přibyslavi a Brzkova z toho učinili téma politické."

„Bylo mi jasné, že hejtman nepřijede, je evidentní, že se tímto tématem nechce zabývat,“ reagoval starosta Bořil.

Jaroslav Faltýnek (ANO) zdůraznil, že se v celé věci řídí hlavně rozumem, neboť není odborník, a navrhl starostovi Brzkova vstřícný krok: „Přijďte s návrhem, jak tuto záležitost řešit a my se s tím popasujeme,“ slíbil Faltýnek. Jak dodal starosta Bořil, mrzí ho na celé věci nejvíc, že obce nejsou v tak důležitých otázkách účastníky řízení.

„Obec Brzkov má rozlohu katastru 778 hektarů, těžba uranu by postihla deset až patnáct majitelů pozemků. Navíc není jasné, že tu uran v takovém množství vůbec je,“ konstatoval Bořil. „Samozřejmě uran je strategická surovina patřící státu, ale stát jsou také obce, které by měly dostat kompenzace za případnou újmu,“ reagoval Pavel Kováčik (KSČM).

Podle starosty Bořila by bylo nejlépe, kdyby uranová ruda v Brzkově zůstala pod zemí do té doby, než budeme umět provádět v Česku těžbu sami a bez ekologických dopadů. „Nejde o to, kdy se uran bude těžit, ale je třeba, aby těžba byla efektivní a ložisko nebylo vyrabováno,“ zdůraznil Kováčik s tím, že je třeba v první řadě přesvědčit občany dotyčné lokality o způsobu těžby, aby byli zbaveni zbytečného strachu.

Také lídr KDÚ-ČSL Josef Klement by byl velmi nerad, aby byly obce jako Brzkov vyšachovány z úředního postupu při rozhodování o tak důležitých tématech. „To by bylo jako kdysi za Mnichova o nás bez nás. Pokud teď nejsme schopni uranovou rudu sami zpracovat a znamenalo by to dokonce pro obec ekologickou zátěž, pak bude lépe netěžit,“ podotkl Klement.

Podle Josefa Mladého (TOP 09) by měly obce o těžbě uranu spolurozhodovat a kraje by se měly za ně postavit.

Jak dodal starosta Aleš Bořil, pobouřilo ho nejvíc jednání hejtmana Jiřího Běhounka, který zhruba v roce 2014 zveřejnil v tisku, že Brzkov kvůli těžbě uranu čeká stavební uzávěra. „Proč tu hejtman není a nepodá vysvětlení? Brzkov získal dotaci na stavbu čistírny odpadních vod, budeme nabízet nové stavební parcely. Jakmile lidé v obci zjistí, že je čeká takový krok, pak se obec brzy vylidní,“ postěžoval si starosta.

Radek Koten (SPD) nabízí řešení v podobě prvků přímé demokracie - zavedení zákona, který zajistí hmotnou a trestní odpovědnost politiků. „Žádná demokracie v tomto státě za 28 let po listopadu 1989 u nás neexistuje. Kde je kraj, který nás má chránit? Masaryk by se styděl,“ konstatoval hořce starosta Bořil.

Jan Tecl (ODS) sice do předchozí debaty nezasáhl, ale svůj názor vyjádřil nakonec stručně a jasně. „Netěžit a změnit horní zákon.“ Jakožto starosta nedalekého Havlíčkova Brodu měl určitou výhodu „domácího hřiště“ a příběh Brzkova zná.

Nicméně podle Pavla Kováříka je hlavní problém Brzkova v nedostatečné informovanosti o problému, což logicky vyvolává zbytečnou paniku.

„Žiji na dohled od jaderné elektrárny Dukovany. Celých 98 procent obyvatel chce, aby Dukovany fungovaly, chtějí, aby se dostavěl pátý blok, protože mají dostatek informací, elektrárna je pro ně otevřená. Vyhlašovat stavební uzávěru je nesmysl, cesta vede jen přes diskusi,“ zdůraznil Kováčik.

Podle Martina Lanka (Realisté) by bylo rovněž nejlepším rozhodnutím, kdyby se s těžbou počkalo, a referendum o uranu nic nevyřeší. Hana Konvalinková za stranu Zelených, která do debaty zasáhla až v samém závěru, konstatovala, že je v Česku dostatek obnovitelných zdrojů, které v sobě skrývají velký potenciál, těžba uranu není potřebná.

„Ve světě od jaderných elektráren ustupují. Navíc, když je tady řeč o dostavbě Dukovan, neměl by takové stavební akce platit stát. Jak se ukazuje, dostavby jaderných elektráren ve světě jsou předražené, dodavatelé nespolehliví. Když se jaderný reaktor v Dukovanech stavět nebude, nebude třeba těžit uran,“ zdůraznila Konvalinková.

Autor: Štěpánka Saadouni

13.10.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Teprve druhou bodovou ztrátu zaznamenali jihlavští hokejbalisté (v bílém) na půdě Poličky, kde prohráli 3:4 po nájezdech.

Zápas v Poličce rozhodovaly nájezdy

Ilustrační foto

Na záchytce lidé pobudou tři hodiny nebo i celý den

Martin Lank: Největší klad programu Realistů je jeho reálná splnitelnost

Jihlava - Jedním z největších překvapení voleb před čtyřmi lety na Vysočině byl poslanecký mandát pro Martina Lanka. Ten kandidoval za hnutí Úsvit a získal více hlasů než poslankyně za ODS. Do voleb jde Martin Lank i letos, a to na kandidátce Realistů

Předseda strany nemůže zůstat za bukem, říká Jan Veleba

Vysočina - Jediný předseda celostátní strany z Vysočiny Jan Veleba jde i do těchto voleb. Je lídrem Strany práv občanů (SPO) pro Vysočinu.

Nejtepleji bylo v září v Dukovanech, nejvíc pršelo ve Velké Bíteši

Třebíčsko, Vysočina - Září bylo oproti průměru neznatelně chladnější. Průměrná měsíční teplota na Vysočině byla 11,4 °C, což představuje odchylku -1 °C od dlouhodobého normálu za období 1981 - 2010.

NAŠI PRVŇÁCI: Představujeme žáky ze ZŠ T. G. Masaryka v Jihlavě

Jihlavsko - Jihlavský deník přináší čtenářům nový seriál Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol na Jihlavsku, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků každou středu na straně 4 a na webu najdou prvňáčky z Jihlavska. Deník si tak mohou koupit na památku. Nyní se představují žáci ze ZŠ T. G. Masaryka v Jihlavě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení