Zájem o očkování proti chřipce zůstává v krajském městě na prahu nové sezony akutních virových onemocnění vlažný. Lidé se do ordinací jihlavských lékařů a očkovacích center zatím rozhodně nehrnou. Navzdory statistikám a osvětě.

Za období nejvhodnější pro očkování proti chřipce označují odborníci právě nástup podzimu. V čekárnách a ordinacích to příliš patrné není. „Tady v Jihlavě jsem koncem září zvýšený zájem o očkování zaznamenala. Po několika dnech se ale všechno vrátilo do starých kolejí, lidí chodí málo jako v předešlých letech," charakterizovala aktuální zájem o očkování v Jihlavě krajská epidemioložka Alena Dvořáková.

V Česku, a Jihlavsko určitě není výjimkou, se nechává proti chřipce očkovat pouhých sedm procent lidí. Přitom v západní Evropě registrují přibližně dvaadvacetiprocentní zájem o tento druh účinné prevence proti závažnému virovému onemocnění. „Kdyby se u nás najednou objevilo stejně zájemců jako v západní Evropě, tak bychom takový zájem určitě zvládli. Kapacity na to máme," zdůraznila Dvořáková.

O něco vyšší zájem o očkování je v rizikových skupinách, u českých seniorů je mezi deseti a dvaceti procenty. „Ale například v Kanadě dosahuje proočkovanost u seniorů osmdesáti procent," poukázala na nelichotivý poměr Dvořáková.

Hrozí i pneumokok

Zdravotníci teď začali souběžně s očkováním proti chřipce nabízet i očkování proti zánětu plic, který bývá způsobený bakterií pneumokok a často může chřipku komplikovat. „Pneumokokové záněty plic bývají nejčastějšími příčinami smrti u osob vyššího věku," připomenula z jihlavské krajské hygienické stanice.

Vysočinští odborníci doporučují očkování proti chřipce navzdory statistice, která říká, že poslední chřipková epidemie, kdy počet nemocných přesáhl hranici dvou tisíc v přepočtu na sto tisíc obyvatel, skončila v polovině února 2007. Pravé chřipkové viry se ve zdejší populaci vyskytují opakovaně každou zimu. A další statistika konstatuje, že pravá chřipka je v Česku každým rokem příčinou úmrtí dvou tisíc lidí.

Zatím ještě prostor na očkování proti chřipce je. Ten se ale rychle zúží, jakmile začne počet nemocných akutně respiračními infekcemi trvale narůstat, což bylo v posledních letech v regionu už ve druhé polovině listopadu. „Očkování by se mělo provádět nejlépe od září do listopadu. Ochrana organismu pak nastane dva týdny po očkování na následujících přibližně šest měsíců až jeden rok," zopakovala jedno z pravidel Dvořáková.