Je přitom zajímavé, že samotný zámek má svůj počátek v mlhách. Tak mluví o místní dominantě bývalá kronikářka Libuše Stejskalová. Ta nyní píše knihu o městysi a snaží se vypátrat podrobnosti o vzniku zámku, ale historické dokumenty chybí.

Konkrétní údaje prý nemají ani památkáři. Není jisté, zda stojí na místě původní tvrze. „Ani o tvrzi není známo, kdy a kým byla postavena, víme jen, že kolem roku 1560 byla přestavěna tehdejším pánem, Jaroslavem Trčkou z Lípy. Naposledy se o jeníkovské tvrzi mluví při konfiskaci trčkovského majetku během třicetileté války v roce 1636,“ vypráví Stejskalová.

Starostka Větrného Jeníkova Martina Lisová.
Jsem unavená a skončím, je přesvědčená starostka Jeníkova Martina Lisová

Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Zdroj: DeníkZámek je pak poprvé zmiňován při prodeji jeníkovského panství hraběti z Pöttingu v roce 1664. „V roce 1719 koupil zdejší panství se zámkem Jan Rytíř z Minetti, který jej přestavěl v barokním slohu a Jeníkov si zvolil za své sídlo. Jednalo se o trojkřídlou patrovou budovu se dvěma kulatými věžemi v nárožích,“ popisuje dáma, která ví o historii Větrného Jeníkova ze všech lidí nejvíce.

V roce 1800 zámek částečně vyhořel, v polovině devatenáctého století pak došlo k dalším stavením úpravám. V roce 1905 pak koupil velkostatek s již zanedbaným zámkem bohatý průmyslník Richard Fiedler pro svou mladou manželku Františku. „Jednu část zámecké budovy nechal zbourat a na jejím místě postavit nové křídlo, které poskytovalo majitelům příjemné moderní bydlení ve stylu honosné vily,“ vypráví někdejší kronikářka a pokračuje: „Ostatní části zámku uvnitř i vně byly opraveny tak, aby s novou částí tvořily sladěný celek. Takto se zámek po stavební stránce zachoval do dnešních dnů.“

Interiéry nové části zámku jsou tak dodnes zachované, téměř bez ničivých zásahů z pozdějších dob. Třebaže tam od roku 1911 bydleli úřednické rodiny a později zaměstnanci národního podniku Lesostavby. Venku jsou jako klenot tři pseudorokokové brány z roku 1907. „Jsou dílem vídeňského uměleckého zámečníka Alexe Nehra, který mimo jiné dostával zakázky i od císařského dvora,“ zmiňuje dřívější kronikářka.