Stovka žáků základních škol nabídla svůj pohled na vybraná témata. „Jídla by často stačilo jen lépe dochutit. Když si někdo nevybere, měl by mít možnost si oběd předem odhlásit,“ jmenovala dívka, která stále ještě dochází na základní školu. „Žáci by také mohli mít větší samostatnost a nebrat si polévku, když jí nechtějí,“ pokračovala v prezentaci závěrů, které dala dohromady s dalšími školáky. Ještě ráno se s nimi přitom neznala.

Obdobné byly výstupy dalších skupin. „Mobilní telefony mohou být učební pomůcka, ale slouží i k zesměšňování spolužáků na sociálních sítích,“ pokračovala jedna z nich. Další skupina pak mluvila o tom, jak ve školách pořádají jarmarky, slaví Den země nebo spolupracují s domovy pro seniory.

Práci školáků ocenil i ředitel dobronínské školy Ivo Mikulášek, který spolu s ředitelem 4. ZŠ Žďár nad Sázavou Jaroslavem Ptáčkem patří k průkopníkům žákovských parlamentů na Vysočině. „Téma mobilní telefony ve školách a plýtvání jídlem ve školních jídelnách je pro nás dospělé závažné téma. Poslouchal jsem zajímavou argumentaci dětí během práce ve skupinkách a jsou možnosti něco udělat pro to, aby se něco zlepšilo,“ řekl.

Práce na celý rok

Celkem se v sídle Kraje Vyočina setkala stovka žáků více než dvaceti základních škol z celého kraje. „Jde o to, aby se žákovské parlamenty potkávaly, poznávaly, sdílely zkušenosti a také pracovaly,“ vysvětlila Veronika Pevná z organizace Centrum pro demokratické učení, která za setkáním stála.

Být v žákovském parlamentu však není jen o tom jet jednou za rok na setkání. Je to celoroční práce. „V rámci celého roku se žáci učí všímat si okolí, zapojovat se do jeho proměn, dělat něco pro druhé a komunikovat spolu,“ uvedla Pevná. „Je to malý parlament a když je kreativní ředitel a vedení školy, je to neocenitelná instituce,“ dodal ředitel 4. ZŠ Žďár nad Sázavou Jaroslav Ptáček.

Děti jsou v rámci žákovských parlamentů vedeny k samostatnosti. „Zpočátku jsem měl tendenci některé akce dotahovat, ale letos jsem si řekl, že to nechám čistě na dětech. Některé věci možná nemáme dotažené, ale žáci se na tom učí, že je potřeba myslet na vše,“ potvrdil Ondřej Novotný, který je koordinátor žákovského parlamentu v ZŠ Dobronín.

A přínosy si uvědomují i sami žáci. „Naučíme se lépe komunikovat, třeba i před plným sálem. A řešíme naše problémy,“ řekla žákyně Zuzana Horská z Dobronína. „Pro nás je parlament přínosný, ať už do života nebo i tím, že si můžeme říct svůj názor. Tím lze školu trochu zlepšit. Komunikujeme, necháváme vyjádřit i ostatní členy parlamentu,“ dodala další dívka z Dobronína Zuzana Litavská.

„V parlamentu jsou role rozdělené. Někdo si to tam možná spíše odsedí a nemá názor, ale pak zastane jinou práci. Je to o tom, že ten člověk musí mít zájem budovat akce a o domluvě. Nehádáme se o tématech, jen letos jsme řešili, jestli pomůžeme seniorům, dětem nebo psům v útulku,“ přiblížil Novotný život v žákovském parlamentu.

V parlamentech se přitom setkávají žáci od třetích do devátých tříd, jinými slovy diskutují devítileté děti s těmi patnáctiletými. „Byli jsme mile překvapeni, jak jsou někteří třeťáci sebejistí a dokáží prosadit své názory. Někdy i více, protože jsou více spontánní než starší děti,“ prozradil Ptáček.

Vzápětí mu dala svým projevem zapravdu jedna z žákyň Lucie Sobotková. Mluvila rychle, nahlas a věděla přesně, co říkat. „Dříve jsem byl strašně tichá a teď hodně prosazuji svoje názory ve třídě,“ překvapila v krátkém rozhovoru. „I když mám hodně kroužků, na parlament si udělám čas. Jsou tam zajímaví lidé a řešíme důležitá témata,“ uvedla dále.

Žákovskému parlamentu už se ve Žďáře například podařilo změnit sortiment školního bufetu, kde bylo dříve „hodně nezdravých věcí“. V 1. ZŠ Nové Město na Moravě žákovský parlament prosadil, aby byly u školy stojany na kola, v jihlavské ZŠ Nad Plovárnou pak děti z druhého stupně jednou ročně nahradí učitele a vyučují na prvním stupni.