Obavy a nejistota. Tak by se daly popsat reakce některých zemědělců 
na Jihlavsku, pokud se začne mluvit o prolomení mléčných kvót v členských zemích Evropské unie (EU), ke kterému dojde v roce 2015. Někteří 
v tom totiž vidí postupnou likvidaci svého podniku.

Mléčné kvóty nyní udržují produkci mléka ve státech EU na určité hranici. Po jejich zrušení se může stát, že některé členské země začnou produkovat více mléka a zahltí jím i český trh. Levnému mléku z dovozu tak čeští zemědělci nebudou schopni konkurovat.

„Dá se očekávat, že český trh bude zahlcen mlékem z dovozu, a dojde k razantnímu omezení jeho výroby u nás. Je možné, že negativní dopad to bude mít i na náš podnik. Už nyní dochází k útlumu chovu skotu – místo pěti stájí máme jednu, chováme teď 420 kusů krav," řekl předseda Zemědělského družstva v Telči Miroslav Nosek. Ten už má s podobnými nařízeními EU bohaté zkušenosti. „Když se EU rozhodla, že nebude podporovat chov prasat a drůbeže, 
a žádná podpora nevzešla ani od státu, bylo to pro nás likvidační. Ze tří stovek prasnic náš chov klesl na čtyřicet a vypadá to, že brzy skončíme úplně. Chtělo by to nastavit podobné podmínky pro zemědělce, jako mají jiné státy EU – to znamená hlavně podporu od státu."

Pomohou investice do živočišné výroby

Obavy z prolomení mléčných kvót má i předsedkyně Alena Nováková ze zemědělského podniku LUKA Vysoké Studnice: „Na to, co bude za dva roky, se moc připravit nedá. Zemědělcům by obecně pomohlo, kdyby se zvýšila podpora regionálních produktů 
a v obchodních řetězcích se prodávalo hlavně české zboží, ne to levné z dovozu. Takový impuls musí vzejít od vlády."

Na změny se připravují také v zemědělském družstvu 
v Hodicích. „Jaké konkrétní dopady bude mít tato změna, to samozřejmě nemůžeme vědět. Nějaká opatření děláme, ale to je naše interní záležitost," sdělil předseda družstva Jiří Pittner.

Podle Michala Bratršovského ze Zemědělského svazu Kraje Vysočina podnikům nejvíce pomohou investice 
do živočišné výroby. „Některé země, jako například Nizozemsko a Dánsko, chtějí po roce 2015 navýšit výrobu mléka o třicet procent. Intenzivně investují do modernizace živočišné výroby mléka. Naše podniky musí také začít investovat. Je to jediná cesta, jak budou moci těmto dovozcům konkurovat," vysvětlil Bratršovský s tím, že důležitá bude i podpora státu.

Podle Ministerstva zemědělství ale katastrofické scénáře nejsou na místě. „Předpokládáme, že produkce mléka v ČR zůstane i po zrušení mléčných kvót stabilní, neočekáváme tady ani její výrazné navýšení, ani její výrazné snížení," uvedla Kateřina Böhmová, ředitelka odboru komunikace ministerstva. Jako náplast za opuštění kvót daroval Brusel všem členům takzvaný mléčný balíček, 
s nímž mohou naložit podle svého. „Balíček například dovoluje, aby se producenti mléka mohli sdružit ke společnému prodeji a tlaku na cenu do velké organizace, která může kontrolovat až třetinu národní produkce mléka. Nyní mohou mít odbytová družstva maximální podíl patnáct procent. Zemědělci spíše musí řešit, jak mají nastavené dlouhodobé smlouvy s mlékaři," doplnila Böhmová.

Celková národní mléčná kvóta je pro ČR 2 877 310,908 tun mléka za rok. Zrušení kvót je nyní v jednání. Ke zrušení má dojít od 31. března 2015.

ZUZANA MUSILOVÁ