Také v rostlinné výrobě nemají podniky ani soukromí zemědělci důvod k radosti. Agronom hrotovického družstva Vít Ševčík si stěžuje na výkupní ceny obilnin a pícnin. „Každý nám taky předhazuje řepku, ale jediná ona se jakž takž cenově drží. Jinak je téměř všechno podhodnocené," mínil.

Proti často rozsáhlým řepkovým lánům se však staví myslivci, protože drobná zvěř tím ztrácí přirozené prostředí. Řepka navíc představuje nebezpečí i pro srnčí zvěř. Její přílišné dávky totiž mohou pro zvířata v krajním případě znamenat smrt.

Zemědělce však k pěstování řepky nutí ceny na trhu. „Na jméno nám nemohou přijít ani včelaři, když řepku stříkáme. Bojíme se jednotlivé přípravky namíchat dohromady, abychom tím včelstva nezabili. Pak jsme ale zase od včelařů kritizováni, že do polí jezdíme až moc často," upozornil Vít Ševčík. „Zemědělci se stávají lovnou zvěří," podotkl.

Právě výkupní ceny plodin budou podle pedagoga České zemědělské univerzity v Praze Jana Vašáka příčinou, proč se na tuzemských polích bude v budoucnu objevovat dokonce ještě víc monokultur. „Nemůžu pochopit, proč zemědělci v Unii i v Česku tak lpí na pšenici, když kukuřice má o 20 až 30 procent větší výtěžnost a její ceny jsou prakticky stejné," divil se.

Na nevýhodné tržní podmínky upozornilo i Ministerstvo zemědělství. Podle ministra Mariana Jurečky se proto připravuje několik dotačních titulů, které mají zemědělce podpořit. Stamilióny korun půjdou do chovu prasat i dojnic. Další by mohli zemědělci získat ve formě vrácení části spotřební daně, kterou musejí odvádět za pohonné hmoty využité v rostlinné výrobě.

„Snažíme se hledat okamžité nástroje, jak zemědělcům v této nelehké situaci pomoci. Hledáme také dlouhodobá řešení, a to především ve zvýšení podílu domácích potravin na tuzemském trhu, kde je stále velký potenciál," připomněl ministr.