Jedna z nich je v Radniční restauraci přímo v Brtnici, druhá by také měla najít uplatnění v gastronomii a ostatní jsou zatím zaměstnané u Zelených. „Pracují na našich stavebninách jako uklízečky, máme dost objektů, tak se práce najde,“ řekla iniciátorka pomoci Lucie Zelená. „Snažíme se, aby každá z nich byla jinde, aby měly potřebu mluvit česky a ne ukrajinsky,“ prozradila.

Sama přitom rozlišuje mezi ženami, které v Česku chtějí zůstat a těmi, které se chtějí vrátit na Ukrajinu, jen co to půjde. „Vytvoříme pro ně práci, která nám pak může chybět,“ řekla ke druhé skupině. S ženami, které na Vysočině zůstanou, pak pracuje více. „Máme tady dvě účetní, v jejich oboru ale práci nenajdeme. Začali u nás jako uklízečky, teď budou v restauraci, ale dále bychom chtěli, aby se přiblížili své původní práci,“ vysvětlila Lucie Zelená. „Ale ony jsou strašně šťastné a vděčné za jakoukoliv práci,“ dodala.

Přes tři stovky ukrajinských pracovníků, agenturních i kmenových, zaměstnává v České republice skupina Bosch. „Prozatím z nich nikdo nežádá o návrat na Ukrajinu a tak v současnosti není ovlivněno plánování směn a výroba,“ uvedl Mojmír Kolář, mluvčí jihlavského závodu Bosch Diesel, největšího zaměstnavatele na Vysočině.

Firma přitom průběžně informuje ukrajinské spolupracovníky o aktuálním vývoji a poskytuje asistenci při příjezdu jejich rodinných příslušníků. „Bosch nabízí rodinným příslušníkům možnost pracovního uplatnění v rámci volných pozic a podporu v případě potřeby zajištění péče o předškolní děti,“ ujistil Kolář s tím, že v Jihlavě je kolem čtyřiceti volných míst, na kterých mohou pracovat ženy. „Ve spolupráci s agenturami tato místa nyní obsazujeme,“ dodal.

Právě personální agentury mají situaci dobře zmapovanou. „Jen opravdu nepatrná část zaměstnanců odjela zpět na Ukrajinu. Aktuálně se mnohem více setkáváme s ženami, velice často i s dětmi, které se přes nás snaží najít práci včetně ubytování,“ řekl Deníku Štěpán Koláček z agentury Grafton Recruitment s tím, že pracovní nabídky v ukrajinštině jsou na webu www.grafton.cz/en/job-search-ukraine.

Volné pozice se ale rychle zaplňují. „Tam, kde byla potřeba v řádech desítek zaměstnanců, nyní poptáváme již jen jednotky. Zaměstnavatelé dokázali rychle zaplnit zejména málo kvalifikované pozice ve výrobě. Kde silná poptávka stále přetrvává, jsou kvalifikované výrobní pozice – svářeč, obráběč, zámečník a podobně,“ řekl Koláček.

Mezi veřejností se objevují otázky, jak jsou pracovníci z Ukrajiny odměňováni, zda jim stačí méně peněz. „Za největší odborovou organizaci v Bosch Jihlava mohu garantovat, že ukrajinští pracovníci budou odměňováni dle mzdového předpisu, který je platný jak pro kmenové, tak agenturní zaměstnance. Nehrozí tedy, že by ukrajinští uprchlíci pracovali za nižší, nebo jinou mzdu než zaměstnanci stávající,“ prohlásil předseda Odborů BOSCH Ladislav Melichar.

Pomocnou ruku nachází uprchlíci i v městských společnostech. Zatím pět žen z Ukrajiny našlo práci například v Prádelně a čistírně Jihlava, další čekají, až začne sezóna v hotelech a bude více zakázak. Budou tam dělat jednoduché manuální činnosti, jako je navěšování prádla, skládání froté, županů, žehlení menších kusů a podobně. Správa městských lesů pak nabízí práci na zalesňování, Vodní ráj hledá uklízečku a plavčíky, tam je ale potřeba kvalifikace.

Automechanika a řidiče nebo řidičku pak mohou přijmout v dopravním podniku. „Ve druhém případě je ale potřeba alespoň základní znalost českého jazyka a vyřízení českého profesního průkazu,“ upozornil jednatel Radim Rovner.

Práci mohou na radnici najít i uprchlíci, kteří zamířili do Třebíče. „Město může nabídnout brigádní nebo dohodové pozice na úklid kulturních a společenských prostor, a to u městské organizace Městské kulturní středisko,“ informovala mluvčí radnice Irini Martakidisová.

Radnice přitom spolupracují s Okresní hospodářskou komorou a také s Úřadem práce, v Třebíči tomu není jinak. „Aktuálně je na Třebíčsku sto osmdesát pozic, které nabízí firmy pro válečné uprchlíky. Aktualizovanou nabídku i v ukrajinštině bude město zveřejňovat i na webu volnamistatrebic.cz,“ poodhalila mluvčí.

Dvě osoby z Ukrajiny našly uplatnění při jarních pracích v Městské správě lesů Pelhřimov, sezónní práce pak mohou nabídnout i tamní technické služby. „Uvažujeme, že by škola mohla nabídnout pozici pedagogického pracovníka – českoukrajinský jazyk,“ řekla mluvčí Andrea Uterfrancová. Radnice už uspořádala setkání, kde imigranty informovala, jak postupovat při snaze získat zaměstnání. Nabídky jednotlivých zaměstnavatelů distribuuje k uprchlíkům také žďárská radnice.

Pomoc najdou uprchlíci i v menších městech. „Zprostředkováváme jim kontakt s místními firmami, pomáháme s koordinací. Lidé z Ukrajiny potřebují také ubytování nebo zařadit děti do školní docházky, také v tom nabízíme pomocní ruku,“ vyjmenovala mluvčí Humpolce Jana Kudrhaltová.

Volná pracovní místa pro uprchlíky aktuálně nemá krajský úřad, na pozicích úředníků či úřednic je podmínkou ovládat jednací jazyk. „Pokud bychom měli volné obslužné profese, lze o zaměstnání uprchlíků uvažovat,“ sdělila mluvčí Jitka Svatošová. „Jen upozorňuji, že velká část uprchlíků jsou matky s malými dětmi, jejich začlenění do běžného pracovního procesu má své limity,“ dodala.

Personální otázky řeší i další firmy v kraji. V Motorpalu aktuálně pracuje osmašedesát kmenových zaměstnanců původem z Ukrajiny. Někteří odjeli, bylo to ale z důvodu vlastního rozhodnutí, neměli povolávací rozkaz. Jiní zase do firmy přišli. „Čerstvě jsme přijali deset rodinných příslušníků našich ukrajinských kolegů, kteří zde našli zázemí po útěku před válkou. Momentálně ještě jednáme s dalšími o možném uplatnění,“ řekla personální ředitelka Pavla Janoušková.

Masivní odchod ukrajinských zaměstnanců ani enormní zájem o práci neřeší v ICOM transportu. „Z důvodu zaměření našeho podnikání jsou pracovní pozice vhodnější spíše pro Ukrajince než Ukrajinky. Ukrajinci však nemohou vycestovat ze své rodné země, přestože nejsou ve válce nasazeni,“ vysvětlila Tereza Jelínková z firmy. Volná pracovní místa jsou na pozicích řidičů a mechaniků, tam ale vedení firmy neočekává, že nastoupí ženy z Ukrajiny.

Nikdo zatím nemusel odjet ani z Teleflexu ve Žďáru nad Sázavou. Naopak žadatelů o práci, kteří utekli před válkou na Ukrajině, je týdně kolem deseti až patnácti a jsou to převážně ženy. „V rámci kapacit můžeme nabídnou práci zhruba patnácti až dvaceti žadatelkám a to v současné době máme skoro pokryto," sdělil Adam Voplakal z firmy a na adresu uchazeček o práci dodal: „Jelikož děláme v oblasti medical, tak musíme být přesvědčeni o tom, že ten zaměstnance bude odvádět svoji práci kvalitně."

Kvůli válce nemusel zatím odejít žádný ukrajinský zaměstnanec Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci. „Aktuálně jsme zaměstnali jednu ženu z Ukrajiny. Další volná místa, která jsou vhodná i pro ženy nabízíme zejména v novém návštěvnickém centru, které se v květnu otevře do zkušebního provozu,“ řekl mluvčí pivovaru Radek Tulis.

V případě dobrého jazykového vybavení mohou ukrajinské ženy najít uplatnění například jako servírky, pracovní příležitosti nabízí pivovar i v kuchyni a dalších profesích. „Několik míst na různě velké úvazky jsme schopni nabídnout i ve výrobě piva, ve skladech a podobně,“ dodal Tulis. Příchod uprchlíků může být příležitostí pro oblast gastronomie, která poslední měsíce trpí velkým nedostatkem personálu.

Jihlavská pobočka CZ LOKO pak zaměstnance u Ukrajiny nemá vůbec žádné. „V jihlavském závodě CZ LOKO se uplatňují především kvalifikované dělnické a technické profese. Pro ženy z Ukrajiny se momentálně snažíme také zajistit několik míst v úklidových službách u našich dodavatelů,“ informoval personální a správní ředitel Jiří Kutálek.

Žďárský Del pak má jen jednoho zaměstnance z Ukrajiny, řeší ale jiné problémy. „Máme na Ukrajině pobočku, respektive společný podnik, jejíž zaměstnanci se nyní již ocitli na územích okupovaných ruskými vojsky. Snažíme se k nim dopravit pomoc,“ informoval Zdeněk Navrátil z marketingu firmy. Co se týká volných pozic, aktuálně má podnik šest volných míst na montáži vhodných pro ženy. Inzeráty jsou i v ukrajinštině a první zájemkyně už absolvují pohovory.

Například Oblastní charita Jihlava se pak soustředí především na organizaci potravinových sbírek a poskytování humanitární pomoci uprchlíků. I tam ale uvítají pomoc. „Ukrajinské uprchlíky se snažíme, především prostřednictvím krajanů, kteří zde žijí, zapojit do procesu pomoci a využít je jako dobrovolníky v rámci humanitární činnosti nebo přípravy ubytovacích kapacit a komunitních center,“ popsal mluvčí Marek Mašát.