Na jakých projektech Mendelova univerzita se zambijskými farmáři spolupracuje?

Mendelova univerzita má momentálně v Zambii dva větší projekty. Jeden se věnuje pastevně-lesnickým systémům v jižní provincii Zambie a druhý se věnuje integrovanému farmaření v západní provincii Zambie. Dále máme rozjetý ještě projekt učitelský, kdy podporujeme místní univerzitu ve zkvalitňování jejich programu lesnictví. Projekty jsou podpořeny Českou rozvojovou agenturou či přímo Ministerstvem zahraničí ČR.

Jihlavské náměstí. Ilustrační foto.
Jihlavská radnice chce reagovat na oteplování města. Víme jak

Co v praxi znamená aplikace pastevně-lesnických systémů?

Jde o propojení stromů a keřů s pastvinami a primárně slouží k chovu hospodářských zvířat. Kromě zvýšení stability živočišné produkce přináší také nezanedbatelné kulturní, sociální a environmentální benefity. Výsadby dřevin a pastvin mohou být dále kombinované též s plodinami pěstovanými na polích a v zahradách .

V čem spočívá integrované farmaření?

Projekt integrovaného farmaření se věnuje primárně jednotlivým farmám, kdy se snažíme podporovat farmáře v tom, aby byli soběstační. Mají různé druhy produkce, někdo pěstuje kukuřici, zeleninu, někteří mají hospodářská zvířata, třeba kuřata, kozy nebo krávy. Jde nám o to, aby všechno, co je na farmě, bylo využité. Ze zvířat farmáři získávají přírodní hnojivo, které dále využijí pro zúrodnění políček. A potom zbytky z rostlinné produkce dávají třeba do kompostu, nebo jimi krmí svá hospodářská zvířata a rozšiřuji tak svoji produkci. V systému se skvěle osvědčily rybníky, které kromě produkce ryb slouží též k zalévání polí vodou plnou živin.

Co dalšího se dočtete?

Proč je zemědělství v Zambii na špatné úrovni a co naopak můžeme převzít.

Které rostliny v Zambii mají pozitivní vliv na lidské zdraví.

Jak farmáři zdůvodňují obavy z nových postupů.

Jak se vystudovaná psycholožka dostala do Afriky a k zemědělství.

Co ji mile překvapilo, když do Zambie přijela.

To jsou věci, které jste místí farmáře museli naučit vy?

Spousta z přístupů, které používáme, tak vycházejí z našich znalostí a zkušeností. Na druhou stranu se snažíme aplikovat přístupy podle toho, co je v daném místě nejvíc užitečné. Pokud farmáři hodně pracují s dobytkem a ve velké míře je trápí neúrodnost půdy, tak hledáme způsoby, které na tuto situaci dokáží reagovat. I v tomto se od místních hodně učíme, musíme se přizpůsobit místním podmínkám.

Jak vás místí vnímají a do jaké míry jsou otevření změnám?

Mendelova univerzita má v Zambii nastálo skoro desetičlenný tým českých i místních zaměstnanců, jsme v místě dlouhodobě, máme zde kolegy, kteří znají místní poměry, zároveň mají znalosti i od českých vědců a pracují se zambijskými komunitami. Z principu mohu říct, že je vždycky nejdůležitější dlouhodobá, stabilní a pravidelná spolupráce. Někteří farmáři jsou otevření a hned po školení daný přístup aplikují, jindy to trvá déle. Někdy je potřeba dalšího vysvětlování, či ukázek úspěšných sousedů. Část farmářů vše vyslechne, nicméně získané znalosti neaplikuje. Myslím, že to je lidská přirozenost. Jsem ale ráda, že většina farmářů a komunit, se kterými pracujeme, se snaží získané znalosti využít.

Snažíte se předat jim nápady, který zlepší jejich zemědělství. Proč to někteří nechtějí přijmout?

Může to být do jisté míry obava, že pokud vyzkouší něco nového a ono to nebude fungovat tak, jako tradiční a již zažité způsoby, přijdou o úrodu. To je pro ně vážné rozhodnutí, jestli budou nebo nebudou mít obživu pro celou rodinu na další rok. Snažíme se vše vysvětlovat a také prakticky ukazovat. Pokud někteří farmáři začnou aplikovat získané znalosti, ostatní farmáři to uvidí a zjistí, že to funguje. Když vidí výsledky, tak je větší pravděpodobnost, že budou na svých políčkách zkoušet nové postupy.

Co dalšího se dočtete?

Proč je zemědělství v Zambii na špatné úrovni a co naopak můžeme převzít.

Které rostliny v Zambii mají pozitivní vliv na lidské zdraví.

Jak farmáři zdůvodňují obavy z nových postupů.

Jak se vystudovaná psycholožka dostala do Afriky a k zemědělství.

Co ji mile překvapilo, když do Zambie přijela.

Jak v Zambii vnímají Mendelovu univerzitu?

V Zambii působíme už opravdu dlouho, v podstatě od roku 2011, takže to prostředí už známe. Dovolím si říct, že naše projekty přináší hmatatelné výsledky, ať už farmářům, komunitám nebo vládním strukturám. Řekla bych, že jsme vnímání velice dobře, často nás zvou na konference, kde diskutujeme na různá témata. Máme velkou podporu i ze strany české ambasády v Lusace, která pomáhá všem aktérům.

Proč je zemědělství v Zambii na špatné úrovni?

Ono záleží na tom, co myslíte špatnou úrovní. V Česku používáme díky nutnosti intenzifikace zemědělskou techniku a chemická hnojiva a máme k zemědělství docela destruktivní přístup. V Zambii se zase používá více tradiční zemědělství. Problém je spíše v tom, že místní mají osvojené postupy, které nejsou tolik efektivní. Nemusí a nemělo by to však podle mého znamenat, že by se zambijské zemědělství mělo vydat „evropskou“ cestou intenzifikace.

Jak si vysvětlujete neefektivní zemědělské přístupy místních farmářů, když se jedná o jejich hlavní a tradiční zdroj obživy?

Je pravda, že jsou to farmáři po stovky a tisíce let, nicméně klima se mění a je potřeba se přizpůsobovat. To, co fungovalo před sto lety, nemusí fungovat dnes. Navíc farmáři často nemají ani jak sehnat například osivo, nemají podporu státu, jsou neznalí. A právě omezený přístup k informacím a možnostem, které by mohli využít, je klíčovým faktorem jejich situace.

Co dalšího se dočtete?

Proč je zemědělství v Zambii na špatné úrovni a co naopak můžeme převzít.

Které rostliny v Zambii mají pozitivní vliv na lidské zdraví.

Jak farmáři zdůvodňují obavy z nových postupů.

Jak se vystudovaná psycholožka dostala do Afriky a k zemědělství.

Co ji mile překvapilo, když do Zambie přijela.

Jak v Zambii s farmáři komunikujete?

V Zambii je oficiální jazyk angličtina, takže prakticky se všemi úředníky a zástupci komunit se dá mluvit bez problému anglicky. Na venkově je znalost angličtiny nižší, ale naši zaměstnanci pocházejí z daných oblastí, takže mluví místním jazykem. V jižní provincii je to jazyk tonga, v západní siLozi. Já osobně v Zambii poměrně velkou část roku pobývám a nějaké základní fráze a základní pochopení těchto jazyků ovládám také.

Kolik času vy osobně trávíte v Zambii?

Asi osm až devět měsíců v roce jsem v Zambii. Většinu času jsem v hlavním městě, s tím, že mám poměrně časté výjezdy na projekty, kde to osobně mám nejraději, protože jsem v úzkém kontaktu s kolegy i s farmáři. Člověk může přispět přímo v místě a nejen z reportů a fotek.

Jak je možné takové cestování skloubit s osobním životem?

Já bych řekla, že prakticky žiji v Zambii. Mám osobní život v Zambii stejně, jako kdybych žila v Česku. Mám tam přátele, kamarády i partnera. Akorát rodiče jsou v České republice, takže je jezdím navštěvovat, jak mi to čas dovolí.

Co dalšího se dočtete?

Proč je zemědělství v Zambii na špatné úrovni a co naopak můžeme převzít.

Které rostliny v Zambii mají pozitivní vliv na lidské zdraví.

Jak farmáři zdůvodňují obavy z nových postupů.

Jak se vystudovaná psycholožka dostala do Afriky a k zemědělství.

Co ji mile překvapilo, když do Zambie přijela.

Co z toho, co jste se naučili v Zambii, by se dalo využít na Jižní Moravě a Vysočině?

Těch věcí je mnoho. Obecně bych řekla, že podmínky, které jsou v Zambii, a které jsou na jižní Moravě, se v některých ohledech začínají dost podobat. Jižní Morava se v posledních letech přibližuje semi-aridním ekosystémům a savanovým lesům, kde přetrvávají delší a výrazná sucha. Pak nastávají období přívalových dešťů a hodně silného větru s občasným objevením se cyklonů. V tomhle ohledu spousta z těch věcí, které v Zambii děláme, a které jsme se v průběhu let naučili, je v Česku aplikovatelná.

Můžete uvést nějaký příklad?

Třeba způsob využívání různých rostlin, kterých je na africkém kontinentu opravdu řada, a které mají výrazné pozitivní účinky na lidské zdraví. Obsahují důležité antioxidační a antimikrobiální látky, spoustu vitamínů a minerálů, které tady dříve nebyly dostupné. Může se jednat například o stromy moringa nebo neem, které by se daly označit za superpotraviny. Oba stromy původně nepochází z Afriky, ale velmi tam zdomácněly, jsou tam hodně využívané. Moringa je v Etiopii využívaná jako příloha k jídlu, dělá se z ní čaj, či mele na prášek a přidává se do jídla. Má pozitivní vliv například na hladinu cukru v krvi, má také velké množství minerálů a vitamínů. Společně s brněnskou firmou Holistic Solutions dostáváme moringu i na český trh a do českých domácností.

S moringou jste pracovali v Etiopii, máte nějaký příklad přímo ze Zambie?

Přímo ze Zambie mohu uvést strom neem. Tento strom se tam hojně používá jako přírodní pesticid, hodně odpuzuje škůdce a je úplně bez chemikálií. Dokonce ho teď kolegové z agronomické fakulty zkoumají jako možnou náhradu antibiotik pro hospodářská zvířata, což reaguje i na plány EU „Farm to fork“, kde je jedním z cílů právě omezování užívání antibiotik u hospodářských zvířat. I toto se v Africe učíme a snažíme se předávat dál. Věřím, že výměna znalostí a zkušeností je oboustranná a přínosná pro všechny.

Markéta Smrčková se narodila ve Zlíně v roce 1985.

Vystudovala politologii na fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, poté pracovala pro mezinárodní organizace, například pro OSN v moldavsku, nějakou dobu také pobývala na Ukrajině na misi Evropské unie pro pohraniční kontroly.

Od roku 2016 se věnuje primárně projektům v Africe.

V Zambii žije v hlavním městě, V České republice pobývá nejčastěji v Brně.

Ve svém volném čase se ráda věnuje józe, četbě knih a cestování.

V čem je vám osobně projekt inspirací?

Vzděláním nejsem lesník, ani nemám vystudované zemědělství. Možná překvapivě, jsem původně vystudovala politologii v Brně. I proto mi některé obory hodně otevírají oči, hodně se na nich učím, inspirují mě k dalšímu studiu, či ekologičtějšímu chápání fungování člověka ve světě. A pobyt v Zambii mě inspiruje každý den.

Co vás do Zambie dovedlo, když jste vystudovala politologii?

Při studiu politologie, i později, jsem se hodně věnovala lidským právům, nějakou dobu jsem strávila ve východní Evropě - na Ukrajině, v Moldavsku. Po těchto projektech přišla nabídka vést zemědělský projekt v Zambii. Přestože to bylo mimo můj obor, jela jsem projekt koordinovat. Dnes zde funguji primárně jako manažer, tato role mi sedí. Expertů máme na univerzitě celou řádku, jsou to kolegové, kteří zde s námi tráví spoustu času a za těch několik let jsem se toho s nimi hodně naučila praxí.

Co vás v Zambii nejvíce překvapilo, když jste tam poprvé přijela?

Překvapuje mě stále něco, a to jak v Zambii, tak i v Čechách, když se vrátím po devíti měsících zpátky. Můj první dojem ze Zambie byl takový, že jsou Zambijci velice přátelští a velice nápomocní. Když nevíte, kam jít na autobus, nebo kde je daný hotel a potřebujete se někam dostat, tak vám vždycky někdo poradí, ukáže, dovede vás na místo, usměje se na vás a popřeje hezký den. Velká přátelskost a přívětivost Zambijců byla velmi příjemným uvítáním.