„Slibovali jsme kompletní rekonstrukci ordinace, nové křeslo, k nástupu jsme nabízeli byt a parcelu za velmi zvýhodněných podmínek, umístění dětí do školy či možnost kooperace se vším vyřízením. Navíc končící lékař je náš obyvatel, takže i ta kartotéka by byla k dispozici. Přesto zubního lékaře nemáme,“ líčil starosta Dolní Cerekve a lídr koalice Pro TOP Vysočinu Zdeněk Dvořák.

Různé benefity nabízí lékařům i kraj. „Připravili jsme projekty, kdy dáváme na ordinaci tři sta tisíc korun, domlouváme se se starosty, že lékařům dají ordinaci zadarmo a ještě jim připlatí na bydlení a stejně sem nikoho nedostanete,“ poznamenal hejtman kraje Jiří Běhounek.

Nemají práci pro partnera

Podle pirátské kandidátky na hejtmanku Hany Hajnové to ale není o penězích. „Potvrzují to i moji vrstevníci, kteří jsou už teď vystudovaní lékaři, a když se jich ptám, proč se na Vysočinu nevrátili, tak to prý není o tom, že by jim chyběli peníze na zařízení ordinace. Jim v první řadě chybí práce pro jejich partnery,“ prozradila Hajnová.

Jak řekla jednička lidovců, lékař Vít Kaňkovský, zhoršující se dostupnost zdravotní péče řeší v uplynulých rocích starostové nejčastěji. „Musíme vyjednávat se zdravotními pojišťovnami, ony jsou povinny zajistit tu péči. Bohužel se z této povinnosti trochu vytrácejí,“ doplnil Kaňkovský.

Někteří zubaři inkasují za svou práci hotovost. „Je to celostátní problém. Nemůže to řešit kraj, protože je na svobodné vůli stomatologů, kam jdou. Jsou v dost velké míře zastoupeni v Praze, už ani nespoléhají na to, že si uzavřou smlouvu s pojišťovnou, protože to pro ně není úplně výhodné. Kde jsou bohatší lidé, tak tam inkasují za stomatologickou péči v hotovosti,“ řekla Simona Kafoňková z Trikolory Soukromníci.

Alfou i omegou je dostatek lidí ve zdravotnictví i školství

Personální zabezpečení nejdůležitějších profesí, které mají vliv na náš každodenní život. Na to je teď potřeba se zaměřit v boji proti koronaviru, tvrdí někteří kandidáti na hejtmana. „Není až takový problém v promořování žáků. Akutní je ale počet lidí v karanténě z řad pedagogického sboru, což může do budoucna paralyzovat jednotlivé školy. To s sebou přinese problém, kdo bude výuku ve školách zabezpečovat. A to bude mít vliv i na to, že rodiče potřebují, aby se o děti v dopoledních hodinách někdo staral a bezprostřední dopad na ekonomiku je jednoznačný,“ poukázal na problém Pavel Pacal, starosta Třebíče a kandidát za Starosty pro Vysočinu.

Personál v oblasti zdravotnictví je nejen v současné situaci alfa i omega pro lídra ODS a STO Vítězslava Schreka. „Myslím si, že je především potřeba přemýšlet o tom, aby nezkolaboval celý zdravotnický systém. A to nejenom v tom smyslu, že nebudou lůžka a nebudou ventilátory ale, že nebudeme mít počet lidí, kteří se o ty nemocné budou starat,“ přemítal Schrek.

Dodal také, že je potřeba se zamýšlet nad tím, aby k nákaze, která se šíří lavinově, nedošlo všude naráz.

Online reportáž

Personální kapacity teď budou podle pirátské kandidátky na hejtmanku Hany Hajnové největší problém. Na mysli měla jak zdravotnická, tak sociální zařízení. „Ideální by bylo, když by tamní zaměstnanci procházeli pravidelným testováním. Věděli by tak, jestli jsou či nejsou nositeli té nemoci a mohli zavčasu nastoupit do karantény. Zařízení bychom nenechali dovést do situace, kdy máme deset nakažených. A pak by nemuseli nastupovat třeba složky armády případně dobrovolníků,“ sdělila Hana Hajnová, jak by situaci řešila ona.

Hejtman kraje Jiří Běhounek řekl, že nedostatek personálu v již zmíněných zařízeních se snaží řešit výpomocí různých složek armády, hasičů a dalších. Zdravotníky ale nahradit nedokážou. „To je podle mého soudu úkol nového ministra,“ poznamenal Běhounek.

Roušky měly být dříve

Podle Petra Chňoupka, lídra Moravského zemského hnutí, si za tuto situaci můžeme sami. „O prázdninách jsme podlehli mylnému dojmu, že máme vyhráno,“ řekl Petr Chňoupek.

„To, co zažíváme teď v září, je podle mého názoru důsledkem toho polevení v letních měsících. Z mého pohledu vláda měla rychleji zareagovat na zhoršující se epidemiologickou situaci, která byla varovná už někdy koncem července. Myslím si, že zavedení roušek ve vnitřních prostorách mělo přijít o něco dříve,“ konstatovala jednička lidovců, lékař Vít Kaňkovský.

Náměstek hejtmana, lídr hnutí ANO Martin Kukla vidí v tuto chvíli jako nejdůležitější testování, a to rychlé testování. „Problém je ten, když čekáte na test a pak čekáte ještě na výsledek. V kraji se snažíme navýšit kapacity, co se týče odběrů a co se týče vyhodnocení. Samozřejmě to řeší celá republika, tak není jednoduché ty přístroje sehnat,“ řekl Kukla.