„Pocházím z myslivecké rodiny a starost a péče o přírodu, ve které se aktivně často pohybuji, mě velice zajímá. Bohužel jsem zažila také to, co se při senosečích a jarních sklizních stává mláďatům, ale i dospělé zvěři, a jak při tom trpí,“ začíná vyprávět Klára Čermáková, která se v záchraně zvěře před sečení angažuje už několik let.

Honem, zachraň zvíře dronem:

- základní model dronu s termokamerou stojí 75 tisíc korun

- k němu jsou potřeba náhradní baterie a rychlonabíječka do auta- je nutné zaplatit i registraci, pojištění a proškolení pilota

- celkově to vyjde minimálně na sto tisíc korun
-www.startovac.cz/projekty/honem-zachran-zvire-dronem

Podobně mluví i Vladimír Kirchner z mysliveckého spolku, který funguje v Libici nad Doubravou. „Tvrdím, že když do toho najedou těmi obrovskými sekačkami, je to genocida zvěře,“ upozorňuje.

Rozhodla se to proto změnit. „Po několikaleté práci v terénu, kdy procházíme několikahektarová pole a v podstatě hledáme jehlu v kupce sena, nastal čas i Vysočinu posunout do jednadvacátého století,“ podotýká Čermáková.

Pomoci jí v tom má dron s termokamerou. „Jeho výhodou je, že hledanou oblast projde poměrně rychle. Na jednu baterku dokážeme projít deset až patnáct hektarů a zvládne to prakticky každý po krátkém zaškolení,“ komentuje expert na drony Miroslav Kleinbauer.

Celkově však vyjde na zhruba sto tisíc korun. I proto se rozhodla obrátit na dobré duše pomocí platformy startovač.cz. Kampaň běží až do konce května a je potřeba celkově vybrat devětaosmdesát tisíc korun.

Aktuálně je na kontě přes sedmdesát tisíc. „Když se nevybere celá částka, projekt je považován za neúspěšný a peníze vracejí všem přispěvatelům zpět. Taková jsou pravidla. Smyslem projektu není vydělat, jde o to zaplatit část nákladů na pořízení dronu a příslušenství pro dobrou věc,“ vysvětluje Čermáková.

I chráněné druhy

To, že sečení skutečně představuje pro zvířata obrovskou hrozbu, potvrzuje i Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Nejde zdaleka jen o srnčata, která jsou taková nejviditelnější, ale na loukách žije celá řada živočichů, a to včetně chráněných druhů. V době sečení jsou tam často kuřata koroptví, čejky, chřástala polního… Myslím, že využití dronu má velkou perspektivu při jejich ochraně,“ vyzdvihuje.

Potenciál v něm vidí i Michal Janáček ze Statku Doubravka v Chotěboři. „Určitě bude mít využití. Technologie jde dopředu, posouvá se a pro myslivecká sdružení je velkým přínosem. Není to ale levná záležitost a myslivci na něj nemají peníze,“ stýská si mladý muž.

Procházení pastvin je navíc i fyzicky náročné. „Kolikrát nachodíme až dvanáct kilometrů,“ potvrzuje další pracovník chotěbořského statku Jaroslav Remar.

Pokud se vše podaří, dron tak pro ně bude velkým pomocníkem. „Samozřejmě si jsem vědomá, že není úplnou spásou. Abychom zachránili co nejvíce zvířat, je potřeba kombinovat všechny dostupné plašící techniky. A také je jasné, že jeden dron neobsáhne celý kraj. Spolupráci zatím cílím jen na okolí Chotěboře, odkud pocházím,“ svěřuje se Čermáková. Je však možné, že když se tento nápad ujme, přidají se i další myslivci z Vysočiny.