Osm dlouhých nohou, děsivá vizáž. Pro arachnofobiky naprosto odpudivá kombinace, ze které jde strach. Pavouci se v mnohých domácnostech nestávají zrovna vítanými návštěvníky. V případě toho úplně největšího pavouka v Česku, ba i v celé Evropě, si ale mohou jejich odpůrci oddychnout. Doma jej nepotkají, tento pavouk si buduje podzemní nory v suchých oblastech, a navíc je poměrně vzácný. Řeč je o slíďáku tatarském, který i u nás našel vhodné podmínky k životu.
Včetně nohou slíďák tatarský dosahuje velikosti až sedmi centimetrů, tělo mohou mít samice dlouhé až 3,5 centimetru, samci jsou celkově o něco menší. Vyskytuje se převážně ve stepních oblastech chudých na vegetaci, žije však také na několika místech Moravy, kde obývá především opuštěné pískovny a hlinitopísčité břehy slepých ramen řek.
Buduje si podzemní nory, které připomínají myší díry. Vystlané jsou pavučinou a hluboké mohou být až 20 centimetrů. Přes den na něj nenarazíte, pavouk je schovaný v noře a k večeru se vydává na lov. Jeho kořistí se stává větší hmyz, ale i jiní pavouci.
Kvůli své velikosti a chlupatému tělu připomínajícímu tarantuli, díky čemuž i získal takovou přezdívku, působí nebezpečně. V případě setkání se ale není třeba obávat. Stejně jako naprostá většina pavouků je jedovatý, jeho jed však člověku neublíží. Kousnutí je bolestivé, pavouk však není agresivní a kousne jen v případě ohrožení.
Následky kousnutí
„Následky kousnutí jsou podobné jako po píchnutí špendlíkem. Rána jen bolí pozor ovšem na druhotnou infekci, která se do ní může dostat,“ uvedl zoolog a arachnolog Petr Dolejš.
Díky svému jedinečnému vzhledu je slíďák tatarský poměrně snadno rozpoznatelný druh pavouka, má tmavé chlupaté tělo s bílými tečkami na zadečku.
Slíďák tatarský v Česku v 50. letech minulého století dosahoval až na střední Moravu. Od 70. let jej nikdo nespatřil, pravděpodobně vymizel úplně, ale v 21. století se opět začal od jihu rozšiřovat. Jeho výskyt v letech 2001-2018 odborníci zaznamenali u Hustopečí, Hodonína, Veselí nad Moravou nebo u Bzence. Poslední nález zaznamenali v letošním roce, úplně poprvé jej u nás objevil v roce 1924 arachnolog Josef Kratochvíl.
Do května roku 2019 nebyl tento druh pavouka chován v žádné zoologické zahradě. Úplně první zoo na světě, která jej vystavila, se stala 26. května 2019 Zoo Praha. V Geosvětě do konce června 2019 zoo vystavovala mimořádně velkou samici, která patří k nějvětším známým exemplářům tohoto druhu minimálně v Česku. Její velikost se pohybovala kolem horních limitů maximálních rozměrů, tedy včetně nohou sedm centimetrů.
„Když mi přišel dotaz, jestli v zoo nechceme vystavit velikou samičku slíďáka tatarského, která byla pro výzkumné účely odchycena na jižní Moravě, ani na okamžik jsem nezaváhal,“ uvedl tehdy ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Unikát v zoo
Expozici slíďáka tatarského v zoo otevřeli za účasti významných hostů, jako například arachnologa Vladimíra Huly z České arachnologické společnosti, který společně se svým synem samici nalezl, když dostal od kolegů tip na lokalitu na Hustopečsku.
„Žádná zoologická zahrada na světě tento druh dosud nevystavovala, takže jde o opravdový unikát. Navíc jsem měl možnost vidět v různých muzeích různé jedince nalezené nejen v České republice, ale i v dalších zemích, kde se vyskytuje, a je to opravdu obrovská samice,“ doplnil arachnolog.
Slíďák tatarský však není jediným druhem pavouka vyskytujícím se v Česku, ze kterého mohou mít lidé obavy. Notoricky známým pavoukem se stala také zápřednice jedovatá, nejjedovatější pavouk v Česku, který se k nám dostal z jižní Evropy. Ve skutečnosti jsou ale případy kousnutí zápřednicí velmi výjimečné. Kousnutí je kvůli jejím klepítkům bolestivé, stejně jako v případě kousnutí kterýmkoli jiným pavoukem ale nepředstavuje žádné vážné nebezpečí. Jen málo druhů pavouků v případě kousnutí dokáže vyvolat reakci a naprostá většina příznaků se projevuje pouze lokálně.
„Uvědomme si, že na bodnutí včelou, vosou či sršní u nás, bohužel, každoročně někdo zemře. Na kousnutí naším pavoukem u nás ještě nikdo nikdy nezemřel,“ zdůrazňují odborníci z České arachnologické společnosti.